Právě testujeme: Opel Corsa OPC

Je vlastně docela srandovní, jak variabilní může jedno auto být. Zatímco standardní Corsa je vcelku pohodlné, příjemné městské vozítko, stačí přidat pouhá tři písmena za její název a máme před sebou nasupenou, hlučnou a zle vypadající bestii na velkých kolech, která pod kapotou hostí úctyhodný výkon 207 koňských sil, přenášený na zem skrze samosvorný diferenciál.

A jaký je to pocit řídit Corsu OPC? Inu, ve vysoko umístěných sportovních sedačkách Recaro si sice jako v čistokrevném sporťáku připadat nebudete, ale co se jízdního projevu týče, tak tady se toho u Opelu vůbec nebáli. Tuhý podvozek na velkých osmnáctipalcových kolech dává pocítit každou nerovnost a vůz se bez náklonů vrhá za tuhým a přesným řízením. Díky samosvoru Corsa poslušně utahuje na apex každého oblouku a celkově se jedná o nadmíru agilní malý hot-hatch.

Do toho je tu přeplňovaný čtyřválec o zmiňované síle 207 koní, který už od 2500 otáček za minutu táhne mohutným způsobem a přes výfukový systém od Remusu křičí na své okolí. Zrychlení je na malou Corsu takřka drastické a jen co překročíte čtyři tisíce za minutu, letíte nezadržitelně vstříc šesti tisícům. Na malý turbomotor disponuje Corsa i velmi důstojnou výkonovou špičkou, díky které má roztáčení k červenému poli smysl a momenty před každým přeřazením se stanou drobnou řidičskou nirvánou.