Test: Hyundai Santa Fe

Je tomu velice nedávno, co se na těchto stránkách objevil Hyundai ix35. Ovšem tam kde menší ix35 končí, tam jeho větší brácha začíná. Seznamte se s vlajkovou lodí Hyundai, plnohodnotným SUV Santa Fe, které si s sebou nese nálepku největšího a současně i nejsilnějšího vozu nabídky korejské značky. Zároveň je však současně i nejdražší a svou cenou, která v testované výbavě lehce přesáhla milion korun, už konkuruje mnohým značkám.

Ovšem buďme spravedliví, Santa Fe jim nekonkuruje pouze cenou. Délkou karoserie, která činí 4 690 mm, se Santa Fe dávno vymaňuje ze škatulky kompaktních SUV a o jen o několik málo centimetrů stíhá ty největší velikány ze současné nabídky plnotučných sportovně užitkových vozů. Majestátnost celého auta je prvek, který bezesporu zaujme hned na první setkání. Vozy této kategorie z nabídky Hyundai se už dávno nekrčí v rohu. Ten starý, poněkud ušlápnutý design vyměnily za exkluzivní look, kdy se například mříž chladiče chlubí pořádnou porcí chromu, doplněnou po stranách bi-xenonovými světlomety, orámovanými LED diodami denního svícení. Stejná moderní technologie byla zvolena i na blinkry integrované v zrcátkách. Pro zadní lampy využívající diody je třeba připlatit za paket Luxury.

Ač je Santa Fe napohled exkluzivní a ve schopnosti vzbudit dojem si s ničím nezadá, zůstal vůz také příjemně praktický. Tak například se pod rozměrným víkem zavazadelníku skrývá skutečně velký a dobře přístupný zavazadelník o objemu 585 litrů, rozšiřitelný sklopením zadních sedadel až na 1570 litrů. To, že se sedadla sklápí do roviny a vzniklý prostor je dostatečný k přespání dvou osob, asi ani nemá smysl zmiňovat. Jelikož jsou ale osobní auta dělána spíš než na spaní k jízdě, převeze Santa Fe v plném pohodlí pětici pasažérů. Za velký nadstandard lze považovat zadní dělenou lavici s možností posunu a položení opěradla. Ve výsledku si lze na zadních místech lehnout jako v limuzíně a nechat se hýčkat mimo jiné třeba vyhříváním kožených křesel.

Přední dvojice pasažérů usazuje svá pozadí do perforovanou kůží pošitých sedadel, která sice nevyniknou bočním vedením, ale jsou tak akorát tuhá na delší cesty, a poskytnou dostatek místa k životu i prostorově výraznějším figurám. Chvályhodné jsou i opěrky hlavy, jejichž umístění je vynikající stejně jako rozsah nastavení, mohly by však být mít trochu měkčí polstrování. Posez na místě řidiče je přirozený a jednoznačně pochválit se musí velmi silný, kvalitní kůží obalený volant. Ne že by to v letních měsících k něčemu bylo, ale možnost vyhřívání se určitě hodí. Už tak dobrý výhled z vyvýšeného místa ve voze ještě umocňují vskutku obří vnější zpětná zrcátka.

Oproti ix35, jejíž interiér byl směsicí spíše funkčních a jednoduchý řešení, nabízí Santa Fe o mnoho veselejší podívanou. Celý interiér včetně sedadel je oděn do kombinace světle béžové a hnědé barvy a nalezneme zde i výrazný podíl měkčených plastů. Paradoxně dobře působí i plastové dekory palubní desky imitující karbon. Barevně sice příliš nezapadají, ale jejich provedení je až neuvěřitelně uvěřitelné. Mile potěší i drobnosti v oblasti ovládacích prvků, jako je například volič automatické převodovky s barevně podsvícenými písmeny.

Rozhraní s řidičem u Santa Fe obstarávají budíky známé ze zbytku produkce Hyundai. Ty kombinují analogovou klasiku s digitálním palivoměrem a teploměrem a svírají mezi sebou ještě barevný displej palubního počítače. Vystouplý střed symetrické palubní desky je zakončen dotykovým displejem navigace spolu s ovládáním audio soustavy. Software, který skrz obrazovku ovládáme, je jednoduše ovladatelný a poměrně přehledný. Na auto s vyšší hodnotou však již působí malinko obstarožním dojmem, a třebaže byly drobné detaily v případě ix35 přehlédnutelné, luxusně působící Santa Fe by již zasloužilo o kousek lepší systém.

Pod kapotou Santa Fe se ukrývá, jak preference Evropanů káží, turbem přeplňovaná dieselová jednotka. Čtyřválec má objem 2.2 litru, solidních 145 kW a je tím jediným, co bychom v současné době v motorovém prostoru Santa Fe nalezli. Celkově nabídka pohonných ústrojí Santa Fe mnoho možností nenabízí. K mání je zmíněný motor, spárovaný dle přání buďto s automatickou nebo manuální šestirychlostní skříní. V obou případech se síla motoru přenáší primárně na přední kola, podle potřeby potom i na zadní nápravu. Rozdělení 4×4 je možno uzamknout tlačítkem pod volantem. To propůjčí Santa Fe dostatek trakce i pro terénní radovánky, při kterých je ovšem potřeba mít stále na paměti limit v podobě 185 mm světlé výšky.

Silný motor v kombinaci s automatem, kterým je náš vůz vybaven, propůjčuje Santa Fe za každých okolností slušnou dynamiku. Převodovka využívá k přenosu klasického měniče točivého momentu a jen těžko po ní chtít sportovnější chování nebo rychlé změny rychlostí. Kdykoliv je ovšem potřeba, umí rychle zareagovat a podřazovat, díky čemuž se předjíždění stává hračkou. Kdyby ani to nestačilo, stále lze využít možnosti ručního řazení pákou voliče.

Zejména ve městě tedy nedostatek výkonu nehrozí. Budete-li mít lehkou nohu, motor se bude jen líně převalovat v okolí dvou tisíc a změny převodů jen těžko postřehnete. Přece je zde faktor, který dokáže městské přesuny se Santa Fe značně znepříjemnit, a tím je podvozek. Ačkoliv je výborně odhlučněn, dělá z velkého SUV trochu zbytečně tvrdý vůz. Namísto očekávaného plavného pohodlí se tak na palubu přenáší nepříjemně mnoho rázů, což je poněkud škoda.

Podvozek své kvality umí ukázat až mimo město, kde se projeví pevné držení vysoké karoserie v přímém směru i v zatáčkách a kde Santa Fe působí stabilně i ve vyšších, dálničních rychlostech. Teprve tady se podvozek cítí jako doma a posádka klidně zapomene na drncavou jízdu městem. Navíc ani mimo město se motor neztratí se svým výkonem a předjíždění v dálničních rychlostech mu jde stále dobře. Jediná věc, která by snad mohla mimo městskou zástavbu znejistit řidiče, je pro SUV klasicky odtažité řízení s elektronickým posilovačem. I když je podvozek naladěn na tužší pérování a motor má potenciál, je ostřejší jízda doprovázena nejistotou pramenící z řízení. Stejně jako u ostatních modelů Hyundai, dostalo i Santa Fe tlačítko pro přepínání režimů posilovače. Bohužel se o výrazných změnách nedá mluvit a i když posilovač při přepnutí z komfortního režimu do sportovního trochu přituhne, stále se od volantu nedozvíme žádné informace.

Spotřeba bývá u velkých SUV, zejména jsou-li vybavena měničovými převodovkami, vždy trochu nemilým zjištěním. Santa Fe však nemá v úmyslu vyžrat vaší peněženku skrz naftu a za svou dobře odvedenou práci si zpravidla vezme něco mezi osmi a devíti litry. Po zaplněném městě se může spotřeba vyšplhat ještě trošku výše, ale 9.4 byl během celého testu strop, přes který jsme se ani přes využívání výkonového potenciálu nedostali. Na delších cestách je potom za průměrnou hodnotu označitelná spotřeba 8.7 litru na sto kilometrů svižnější jízdy. Otázkou zůstává, zda by se na uváděných 6.7 litru dalo při kombinované jízdě dostat. S velkým sebezapřením, minimem městské a dálniční jízdy pravděpodobně ano, ale na plyn by se muselo opravdu hodně šetrně.

Velké SUV a současná vlajková loď korejské značky se Hyundai opravdu povedlo. Santa Fe je navenek i uvnitř elegantní a luxusně působící vůz, doplněný bohatou výbavou a zároveň příjemným a výkonným pohonným ústrojím. Jedinou pihou na kráse tak zůstává podvozek, který je naladěn do města zbytečně tvrdě a fungovat začíná teprve na delších trasách. Dokonce ani obava ze spotřeby výkonného dieselu s klasickým automatem se nepotvrdila a Santa Fe zůstává příznivě úsporné ve všech jízdních režimech. A kolik vlastně za to všechno? Za hezky vybavené Santa Fe s metalickým lakem, kterému chybí k „plnosti“ jen panoramatické střešní okno a paket Luxury, obsahující několik jízdních asistentů, zadní LED světla a elektronickou parkovací brzdu, žádá Hyundai 1 103 890 korun.

Celkové hodnocení:	(6,0 / 8)
Motor:	(6,0 / 8)
Převodovka:	(6,5 / 8)
Podvozek:	(4,5 / 8)
Praktičnost:	(6,0 / 8)