Test: Nissan Juke 1.2 DIG-T

P1000042Už od svého prvního uvedení byl Juke velmi individuální auto, směřované individuálním lidem. Jeho vzhled sklízel od ovací až po projevy extrémní nechuti, přesto se mu však v jeho segmentu relativně dařilo. Dařilo se dokonce natolik, že Nissan neváhal, a připravil pro minulý rok drobnou modernizaci.

V první řadě je nutno říci, že kdo Juka nemusel už v jeho původní verzi, nenajde si cestu k němu ani nyní. Termíny jako „umírněnější design“ nebyly při navrhování nového Juka na pořadu dne. Charakteristická dvojice světel na vrchní části blatníků, která si již dříve vysloužila přezdívku „mločí oči“, dostala do vínku další křivku, aby těch prvků v přední části náhodou nebylo málo. Novinkou jsou i ozdobné lišty na přední části nárazníku, které lze odívat spolu se zrcátky a dalšími prvky karoserie a kol do různých barev. Prostě když už, tak už.

Přesto se však jedná o designově zajímavé auto. Juka můžete dlouze obcházet a zkoumat jej z různých úhlů. Při pohledu zepředu je vysloveně zvláštní, a vlastně by se dalo říci, že snad ani nevypadá jako auto. Nicméně jeho boční silueta s padající linií střechy, evokující spolu s baňatými blatníky dojem, jako by Juke seděl na zadku, si zaslouží minimálně obdiv. Já osobně jsem v ní našel zalíbení a postupně jsem si začal v Jukovi, který byl navíc navenek oděn do vínové barvy s bílými doplňky, užívat každou jízdu. Všem se zkrátka líbit nemusí, ale fakt, že na ulici otočí hodně hlav, ten se mu upřít nedá.

P1000084Interiér je umírněnější a snad by se dal nazvat i jako strohý, i přesto však pár extravagantních prvků pobral. Asi nejvýraznějším z nich je středový tunel. Zaoblený rozměrný plast, ze kterého vítězoslavně trčí řadicí páka, si lze, stejně jako mnohé další oplastování, barevně nakonfigurovat podle svého. V mém případě měl bílou barvu, stejnou jako prvky na exteriéru, a to samo o sobě na jeho atraktivnosti trochu ubíralo. Lesklé bílé plochy, které se rozprostíraly kromě zmíněného tunelu i na madlech ve dveřích a kolem výdechů klimatizace, ve mně vzbuzovaly dojem, jako kdybych si na ně měl něco sám namalovat.

Mezigeneračně se uvnitř vozu změnilo jen minimum prvků. Tím nejvýraznějším je asi kšilt trčící nad budíky, který je nově obšitý koženkou. Detail sice pěkný, leč nezamaskuje fakt, že zbytek interiéru je v zásadě celý poskládán výhradně z tvrdých plastů. Zpracování sice není špatné, ale vůz, který má zachycovat individualitu jeho majitele, by si určitě zasloužil o kousek lepší interiér.

P1000075Sezení v přední řadě je zcela zřejmě poznamenáno trendem crossoverů. Sedí se výš, a s výjimkou zadního okna připomínajícího kukaň, také s velmi dobrým rozhledem. Onen výhled dozadu hravě vynahradí rozměrná vnější zpětná zrcátka, ve kterých se jen tak něco neukryje. Řidiči vyšších postav se sice budou muset poněkud více nalepit na volant, který je stavitelný jen výškově, ale ani tak bych posez neoznačil za záchodový. Měkčí sedadla jsou pohodlná a mají nadstandardní boční vedení v oblasti opěráku. Zato zadní sedadla Juku nejsou zrovna synonymem prostoru. Stejně jako u starší verze, ani tady si dospělí nad 175 centimetrů výšky příliš hovět nebudou a na vině je především málo místa na nohy. Co se však s faceliftem výrazně zlepšilo, je prostor v kufru. Původnímu kufírku o objemu 251 litrů jako by zmizelo dno, a výsledný hlubší a delší prostor, který má nově dno nastavitelné do dvou výšek, pojme výrazně veselejších 354 litrů.

P1000071Řidič před sebou kouká do dvojice budíků, doplněné jen opravdu malým displejem palubního počítače. Více informací poskytne až mezigeneračně zvětšený displej s navigací a pod ním i moc pěkný detail v podobě systému, kombinujícího ovládání automatické klimatizace a Nissan Dynamic Control System. Ten umožňuje volit jeden ze tří jízdních režimů, nastavovat některé parametry, případně sledovat spotřebu či ukazatel přetížení. Asi nejzajímavější prvek, který jsem měl zobrazen během takřka každé jízdy, byl orientační ukazatel tlaku turbodmychadla, spojený se sportovním režimem. A jak je zřejmé již z nadpisu článku, turbo se musí v Jukovi, osazeném motorem 1.2 litru, zatraceně ohánět.

Naštěstí lze s klidným srdcem prohlásit, že se mu to docela daří a že i oněch na papíře nevalných 115 koní, stačí k rozpohybování extravagantního Nissanu docela dobře. Ne snad, že by měl malý čtyřválec tendence trhat asfalt, ale to co ztrácí na dynamice za hranicí sta kilometrů v hodině, obstojně dohání v jiných disciplínách. Již první nastartování prozradí ohromný plus motoru a tím je jeho kultivovaný projev. Motor se do kabiny takřka neprojevuje, jeho chod je se zavřenými okny naprosto neslyšný, a tento trend se neztrácí ani po rozjezdu.

P1000101Jezdit v otáčkách pod dva tisíce má smysl jen při udržování konstantní městské rychlosti. Motor sice neprotestuje, ale nedostatek točivého momentu je v tomto režimu citelný. Jak však překročí dva a půl, nebo ideálně tři tisíce, vydává se motor za sametového zátahu a gradace výkonu až za hranici šesti tisíc. Ve výsledku si budete jízdu s malým točivým motorem velmi užívat a občasné vytočení až do červeného pole vám bude na první tři rychlosti kouzlit úsměv na tváři. Naprostou perličkou co se motoru týče, je však stejně odfukování blow-off ventilu. Ano, čtete správně, při pořádném natlakování turba a sundání nohy z plynu, odfoukne si ventil od turba s takovým zasyčením, že je ho slyšet i přes zavřená okna.

Někoho možná malinko zamrzí, že si motor nechá za svou práci poměrně dost zaplatit. Spotřeba malého motoru jen zřídka padá pod sedm a půl litru na sto kilometrů a výsledný průměr činil 7.7 litru na sto. Méně lze dosahovat jen při jízdě po okreskách, kdy se dá s lehkou nohou dostat pod sedm. Dálniční jízda znamená naopak lehce přes 8 litrů a to i přes to, že motor díky delším převodům netočí ani tři tisíce otáček. Když už jsme u převodovky, oceňuji přesné a lehounce chodící řazení, kterému lze vytknout snad jen drobné vůle v páce, a ne zcela tichý chod kolem středové polohy.

P1000054Původní Juke byl co do podvozku vcelku tuhým autem a proto mě trochu vyděsila velikost kol, kterou obouvala testovaná verze. Relativně malý vůz se však na osmnáctipalcových ráfcích pohyboval docela pohodlně a se solidní jistotou žehlil nástrahy silnic. Zde je na místě opět zmínka směrem k interiéru a jeho zpracování, který by si zasloužil lépe odhlučnit. Přejezdy nerovností nejsou v Juku nijak dramaticky cítit, zato jsou poměrně dost slyšet. Ani větší pohodlí ve městě, kam je vůz primárně zacílen, však neznamená, že by mimo něj Juke nějak zblátovitěl. Podvozek se v zatáčkách stále jeví jistě a hbitě. Dalo by se říci, že výkony nijak oslnivého silného motoru za podvozkem pokulhávají a na jeho limity se tak za běžného provozu dostává jen těžko.

P1000088Facelift Juka proběhl hlavně pod jeho zvláštně tvarovanou karosérií. Navenek se změnilo jen minimum, v interiéru potom takřka nic. Zato nový motor pod kapotou, mimochodem propůjčený od partnerského Renaultu, Jukovi opravdu sluší. Agregát tvoří dobrý střed nabídky, doplněný na silnější straně ještě velmi výkonným, ale také dosti žravým 1.6 DIG-T o výkonu 190 koní. S motorem se jezdí příjemně, patří mezi nejkultivovanější malé čtyřválce a má hladký průběh výkonu. Podvozek trochu dospěl. Nesnaží se být za každou cenu sportovní, ale konečně nabízí i kýžený komfort do městského provozu, hlavního to působiště malého crossoveru. A cena? Za základní variantu s atmosférickou šestnáctistovkou dáme 294 900 korun. Za 364 500 korun již můžeme mít testované pohonné ústrojí, za dalších 13 tisíc navigaci s couvací kamerou, za 20 prosklenou střechu, za 14 velká kola a tak dále. Celkem za testovaný vůz je to 436 500 korun.

Celkové hodnocení:5.5 out of 8 stars (5,5 / 8)
Motor:6 out of 8 stars (6,0 / 8)
Převodovka:5.5 out of 8 stars (5,5 / 8)
Podvozek:6 out of 8 stars (6,0 / 8)
Praktičnost:5.5 out of 8 stars (5,5 / 8)

Plusy: Motor:
velmi kultivovaný motor Typ motoru: přeplňovaný zážehový
příjemně nastavený podvozek Válce / ventily: 4 / 4
větší zavazadelník oproti předchozí verzi Zdvihový objem (ccm): 1197
přesné a lehké řazení Nejvyšší výkon (kW / ot/min): 85/4500
Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): 190 / 2000
Mínusy:
odhlučnění podvozku Provozní vlastnosti:
pro někoho vyšší spotřeba Maximální rychlost (km/h): 178
méně místa na zadních sedadlech Zrychlení 0 – 100 km/h (s): 10.8
Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): 8.3 / 7.3 / 7.7
Rozměry a hmotnosti:
Zavazadlový prostor (l): 354
Objem nádrže (l): 46
Pohotovostní hmotnost (kg): 1307
Délka (mm): 4135

You may also like...