Test: Nissan Qashqai 1.6 dCi

Nissan s modelem Qashqai trefil poněkud neočekávaný jackpot. Z městského vozu s vyšší stavbou se náhle stal nejvyhledávanější crossover našeho trhu a druhá generace na sebe nenechala dlouho čekat. Snaha byla jasná, dospělejší, pohodlnější a lépe zpracovaný než starší brácha, vrhá se nový Qashqai modelového roku 2014 do boje.

Dospělejší je jednoznačně první věc, která přijde na mysl při pohledu na Qashqai zvenčí. Původní buclatou karoserii o délce 4315 mm, nahradila o 5,5 centimetru delší, robustněji působící kastle, propůjčující vozu o hodně vážnější vzezření. V testované hnědé barvě navíc nutno podotknout, že vůz nevypadá vůbec špatně a označení „městský crossover“ se nám náhle nechce vůbec vyslovovat. Stejně jako navenek, dospěl Qashqai i uvnitř. Původní nepříliš přesvědčivě zpracovanou palubní desku, vyrobenou výhradně z tvrdých plastů, nahradila výrazně modernější a kvalitněji provedená palubka nová. Ostatní komponenty interiéru až na výjimky nezůstaly pozadu a celkově je tak vnitřek vozu velmi příjemným místem k bytí. Velkou měrou do toho přispívá i přítomnost rozměrné panoramatické střechy, která celý vůz prosvětluje a dodává mu pocitově na prostornosti.

Mezi velmi kladné změny v interiéru jednoznačně patří přepracovaná středová konzole. Ta zahrnuje navigační infotaiment systém, nově na výrazně větším displeji a ovládání dvouzónové automatické klimatizace. Je trochu škoda, že systém navigace a ovládání rádia zůstal zachován z předchozí generace, a ikdyž funguje bez problému, působí již trochu zastarale. Tomuto faktu nahrává jak grafické zpracování jednotlivých nabídek, tak i pomalejší odezva na stisknutí dotykového displeje a nedomyšlenost některých prvků. Zejména mě otravovala skutečnost, že volbu z uložených rádiových stanic je nutno provádět výhradně mačkáním malých tlačítek na dotykovém displeji. Přes volant lze měnit pouze stanice na seznamu, či vyhledávat. Navigace samotná je ovšem naprosto dostačující. Samotné navádění je přehledné, funguje svižně a tleskám i využití QWERTY klávesnice při vyhledávání adresy.

Místa uvnitř pobral Qashqai dostatek. Pasažéři v přední řadě budou v poklidu užívat pohodlných kožených sedadel a dostatku prostoru. Špatná není ani pozice řidiče. Vzhledem k charakteru vozu se samozřejmě sedí výš a se slušným přehledem, kterému napomáhají i takřka gigantická vnější zpětná zrcátka. Vyšší pozici by si však zasloužily budíky, dvojice tubusů doplněná barevným displejem je umístěná trochu zbytečně nízko, a řidič na ní musí koukat hodně sklopeným pohledem. Navíc jsem si středem volantu chtě nechtě překrýval spodní část displeje, obsahující počítadlo kilometrů a dojezd. Palubní počítač obsahuje opravdu velkou spoustu funkcí, jejichž ovládnutí vyžaduje chvíli cviku. Naštěstí je zde praktická nastavovací obrazovka, která umožní některé funkce nezobrazovat a počet obrazovek, mezi kterými se přepíná, tak o něco zúžit.

Drobný boj s prostorem budou svádět vyšší osoby, umístěné na zadní sedadla. Ne snad, že by bylo místa vysloveně málo, ale nad 180 cm již o nějakém nadměrném prostoru nelze mluvit. Tento neduh drobně vyvažuje kufr o objemu 401 litrů. Zde se sice jedná o malý krok zpět oproti 410 litrům u první generace, ale i tak jde Qashqai proti smyšlenému pravidlu, že mladí lidé nepotřebují velký zavazadlový prostor.

Námi testovaný vůz, který disponoval nejvyšší výbavou Tekna, dostal do vínku hned celou řadu jízdních asistentů. Pozapínat si tak lze rozpoznávání dopravních značek, sledování prostoru před vozidlem s funkcí automatického brždění, upozornění na vybočování z jízdního pruhu, sledování mrtvého úhlu a monitorování předmětů pohybujících se za vozem. Hlavně do města je potom připraven i inteligentní parkovací asistent, vybavený čtveřicí kamer kolem celého vozu, který umí zobrazit ptačí perspektivu a samozřejmě i sám zaparkovat. Za výbornou funkci považuji i zobrazení obrazu z kamery v pravém zrcátku, který přesně ukáže, jak daleko se nachází pravá kola od obrubníku.

Pod kapotou nalezneme motor, který bude, alespoň v naší zemi, dle všech předpokladů dominovat prodejům. Řeč je o přeplňovaném dieselovém čtyřválci 1.6 dCi, poskytujícím velmi solidní výkon 130 koní a točivý moment 320 Nm. Díky porci momentu, kombinované s provozní hmotností jen lehce pod 1600 kg, stává se z Qashqaie poměrně svižný městský společník. Kvůli malému objemu motoru samozřejmě nelze čekat zázraky v oblasti pod dva tisíce otáček, ale jen co těsně pod touto hranicí zafouká turbo, umí Qashqai slušně zabrat a dynamicky zrychlovat. Tato dynamika, navíc nevykoupená vysokou spotřebou, výrazněji neuvadá ani mimo město. Zde 130 koní stačí k rychlejší jízdě po okreskách a ani předjíždění v dálničních rychlostech není noční můrou. Když už jsem načal spotřebu, ta umí velmi příjemně překvapit. Během celého testu se hodnoty pohybovaly kolem hranice 6.5 litru na sto kilometrů, při dálniční jízdě dokonce ještě méně. Při velmi rozumném využívání lze s jistotou říci, že by se spotřebu podařilo zachovat pod šesti litry na sto kilometrů za každé situace.

S motorem je spjata šestistupňová manuální převodovka, jejíž řazení je občas trochu tužší, a která dále přenáší výkon na všechna čtyři kola. Kdo by se s Qashqaiem rozhodl udělat si výlet do terénu, má k dispozici možnost uzamčení pohonu a využívání tak výhod 4×4 za každé situace. V tuto chvíli je však třeba mít na paměti světlou výšku 182 mm a také fakt, že exteriér auta zdobí velká, devatenáctipalcová kola.

Podvozkově se Qashqai řadí mezi ty jednoznačně zajímavější vozy v dané třídě. Mimo město žehlí nerovnosti s jistotou, a ani po městě se vyjma větších nerovností a výtluků nenechá zahanbit. V případě větších překážek přijdou na řadu nepříliš příjemné rázy do interiéru, které jsou do určité míry nejen cítit, ale trochu i slyšet. Tento drobně tužší charakter je ale vykoupen velmi statečným vedením stopy, kdy v úvahu přichází i nějaká ta sportovnější jízda. I při ní působí městský crossover sebejistě, a zejména na velkých a relativně širokých kolech se jen tak něčeho nezalekne. Vzhledem k agilnímu motoru, který se nebojí ani roztáčení přes 4 tisíce otáček, se tak jediným nepřítelem vašich sportovních choutek stane řízení. To dává zcela najevo své městské zacílení a přeposilovaný volant nemá tendenci předávat příliš informací od kol.

V celkovém ohlédnutí nutno uznat, že Qashqai od minulé generace silně dospěl. Přestože stále cílí především na mladé, zevnějšek je robustnější, a dle mého již daleko překročil segment městských crossoverů směrem do kategorie SUV. Uvnitř přibylo kromě lepšího zpracování i něco prostoru a pod kapotou je k dispozici příjemně silný dieselový turbomotor, který nabídne kromě dynamiky také velice nízkou spotřebu. Hlavně do města a přilehlého okolí, kam také Qashqai svým zaměřením jednoznačně cílí, se bude hodit doslova přehršel šikovných asistentů, zvládajících od samotné jízdy až po parkování. Zejména to se díky náloži kamer na všech koutech vozidla, stává doslova hračkou.

Za Qashqai v nejvyšší specifikaci pohonu i výbavy, tedy ve variantě Tekna, doplněné motorem 1.6 dCi 130 koní a šestistupňovou manuální převodovkou s pohonem všech kol, žádá Nissan 764 900 korun. V případě testovaného vozu bychom k této ceně přičetli ještě příplatky za kožené čalounění, metalický lak, devatenáctipalcová kola a velurové koberce. Celkem se tak dostáváme na cenu 823 920 korun, která je na crossover sice již trochu nadstandardní, ale dostaneme za ní dobrého společníka pro každou situaci.

Celkové hodnocení:	(5,5 / 8)
Motor:	(6,5 / 8)
Převodovka:	(4,5 / 8)
Podvozek:	(5,5 / 8)
Praktičnost:	(5,0 / 8)