Test: Škoda Octavia RS TDI

Třetí generace sportovní varianty tuzemské Octavie se na těchto stránkách objevila již dříve, a sice v benzínové verzi. Mladoboleslavská automobilka sklidila velký potlesk za to, že se jim z liftbacku nižší střední třídy podařilo udělat více než obstojně fungující a hlavně opravdu řidičský vůz, podepřený výborným podvozkem a výkonným motorem.

Nyní si však dáme „eReSo“ ještě jednou. Navenek jako by se nic nezměnilo. Barva už sice není tmavě modrá, ale stříbrná, jinak má však i toto RS všechny náležitosti, které k němu patří. Ostře střižený přední nárazník doplňuje znak RS na černé mřížce chladiče, zadek lemuje decentní křídlo, táhnoucí se přes šířku víka kufru. Celý vůz uzavírá dvojice chromovaných koncovek výfuku, čnící ze zadního nárazníku. Teprve bližší ohledání prozradí, jak se to s těmi koncovkami ve skutečnosti má. Zatímco ta pravá je slepá, do levé ledabyle navazuje klasická dvoukoncovka, známá ze všech běžných dieselových Octavií. A tady poprvé zjišťujeme, že se pod stříbrnou kapotou ukrývá čtyřválec 2.0 TDI ve své nejvýkonnější variantě.

Dvoulitr jen s lehkým zakadláním naskakuje a první rozhlédnutí po kabině napoví, že ani tady žádné rozdíly oproti benzínové verzi nejsou. I k dieselovému RS dostáváme sportovní interiér s koženými ergonomickými sedadly, perforovaný volant, ozdobné lišty s imitací karbonu a další prvky. Nechybí dokonce ani tlačítko RS Mode, přepínající jednotlivé jízdní režimy. A ano, k dispozici je i systém pro vylepšení zvuku motoru, který propustí do interiéru dunivý zvuk, jakoby se linoucí ze sání. Je příjemným zjištěním, že oproti benzínové verzi, není zde systém tak vehementní. Zatímco dvoulitrový přeplňovaný benzín uměl znít díky soustavě reproduktorů jako nefalšovaný zámořský osmiválec, u dieselu je tento prvek o hodně umírněnější a do interiéru prochází jen nepronikavá basová linka, která je nejsilnější při záběru kolem dvou tisíc otáček.

A jak je na tom tedy srovnání obou verzí? Ačkoliv má diesel na svůj rod velmi slušných 183 koní, na těch 220, které nabídne benzínová verze, prostě nestačí. Nelze však opomenout točivý moment, který je u dieselu 380 Nm a tedy o celých 30 Nm více než u jeho protikladu. Bohužel vzhledem k charakteru motoru, který zčásti tvoří značná prodleva turba, není tato výhoda příliš využitelná. Mohutný nával krouťáku totiž mnohdy znamená jen zběsilé protáčení jednoho z předních kol a následný zásah kontroly trakce v případě, že jste ji nechali zapnutou. Funkční spektrum motoru náhle končí s hranicí čtyř tisíc, takže kromě vyššího výkonu oproti běžnému dieselovému modelu nic navíc nepředvede. Se slzou v oku jsem v těchto chvílích vzpomínal na benzínový motor, který s pozvolným nástupem turba zabíral již od dvou tisíc stejně jako diesel, ovšem ve chvíli, kdy dosáhl čtyř tisíc, mu stále zbývala ještě poslední třetina otáčkoměru plná plynulého zátahu.

Na otázku jestli tedy má dieselová varianta oproti té benzínové alespoň nějakou výhodu, lze přece jenom odpovědět velmi snadno. Stejně jako hovoří spotřeba pro diesel v případě výběru běžného rodinného vozu, i tady hraje prim. Zatímco dvoulitr TFSI spotřebovával průměrně kolem devíti litrů, TDI je za každé situace o nějaké tři litry níže. Testovací týden jsme zakončili se spotřebou rovných šesti litrů, která odpovídala plnému využívání potenciálu motoru a spíše svižnější jízdě. Při čistě městském provozu se spotřeba v zásadě nevyšplhala přes 6.5 litru, naopak při klidné jízdě mimo město bylo možné spadnout až pod 5.5.

Zatímco motoricky to dieselové RS (s výjimkou spotřeby) příliš nevyhrálo, lze s potěšením konstatovat, že v oblasti podvozku a řízení dostalo od svého povedenějšího dvojčete to nejlepší. Podvozek je příjemně tuhý, a zatímco ve městě se s ním dá žít, netrýzní svou posádku a přes kvalitní odhlučnění k ní nepropustí ani žádný rámus, mimo město je jako doma. I zde platí, že pro dobré svezení není potřeba sáhodlouze hledat tu nejjemnější okresku. Stačí i průměrně vytlučená středočeská silnice a jízdu si užijete i bez hrůzu nahánějícího uskakování a pocitu, že bude Octavia co nevidět zralá na výměnu všech gumových částí. Ačkoliv poskládání vozu s dieselem v přední části vyvolává obavy o přehnanou nedotáčivost, přichází tento přirozený jev až relativně pozdě a celkový projev je spíše neutrální.

Velké plus má i odladěné řízení. V prvním z přepínatelných režimů, nazvaném jako Normal, se chová jako ve kterékoliv další Škodovce či Volkswagenu, je tedy přeposilované, bez náznaku zpětné odezvy, no prostě ideální na dlouhé jízdy kamkoliv. Teprve v režimu Sport ale značně přituhne a k obrovské radosti nejednoho příležitostného závodníka, začne skrz volant i předávat určité informace, proudící z dění na přední nápravě. Příjemným ovládacím prvkem je i řazení. Vzhledem k tomu, že budete kvůli charakteru dieselového motoru řadit při sportovní jízdě častěji, je milé, že chodí řadicí páka v kulise lehce, přesně a bez vůlí. Naopak nepotěší rozložení pedálů, které příliš nefandí podřazování s meziplyny při brždění. Pedál plynu je od toho brzdového zkrátka moc daleko.

Kromě sportovního charakteru, nezapomíná Octavia RS na to čím původně byla, a že u svých majitelů bude s největší pravděpodobností plnit i jinou úlohu, než jako auto pro radost. Stále je tak k dispozici vskutku rozměrný zavazadlový prostor o základním objemu 590 litrů, po sklopení sedadel rozšířitelný až na 1580 litrů. Převézt čtveřici dospělých nečiní nejmenší problém, nebudou-li vzadu sedět přespříliš vysocí dlouháni. Krajní místa na zadní třímístné lavici disponují příjemnou drobností v podobě vyhřívání sedadel.

Pracoviště řidiče poskytuje mnoho možností k nastavení ideální řidičské pozice a kdo má v oku ovládací prvky Volkswagenu nebo Škody posledních let, určitě se v ergonomii neztratí. Sedadla jsou ideálně tuhá se solidním bočním vedením. Oproti dříve testovanému benzínovému RS, byl náš vůz tentokrát i o něco lépe vybaven. Vedle radarového tempomatu bychom nalezli ještě rozšířený parkovací asistent s funkcí samočinného parkování a systém pro udržování v jízdním pruhu. Právě ten je svou funkcí poměrně zvláštní. Zatímco běžné asistenty tohoto druhu jen upozorní řidiče v případě vyjetí z pruhu, ten ve Škodovce vás začne rovnou vracet. Výsledkem je, že Octavia vybavená tímto prvkem, umí sama poměrně spolehlivě řídit. Ovšem běda vám, jak by vás napadlo, pouštět ruce z volantu. Jakmile systém zjistí, že nekladete žádný odpor, vypne se a důrazným akustickým signálem vám vysvětlí, že máte řídit sami. Navigace je stejně jako v předchozím případě největší možný systém Columbus, který čítá velký dotykový displej s  rychlými odezvami a propojení s displejem palubního počítače mezi budíky.

A jak si tedy v celkovém hodnocení stojí Octavia RS, vybavená pod kapotou dieselovým motorem? Sama o sobě velmi dobře. Jedná se o výkonný, příjemný a dobře nastavený vůz s dávkou sportovního charakteru, který potěší i vysokou úrovní praktičnosti. O něco horší situace však nastane ve chvíli, kdy se do hodnocení přidá benzínová varianta. Ta umí vše co diesel, ale nabídne k tomu výrazně výkonnější a příjemněji použitelný motor, který celkově zvedne atraktivitu na úplně novou úroveň. Pro diesel nehovoří ani cena, protože zatímco benzínová varianta stojí v základu 635 900 korun, ta naftová o deset tisíc víc, tedy 645 900 za stejné RS s jiným motorem. Námi testovaný kus s příplatkovou výbavou potom vyšel na necelých 800 tisíc korun. Jedinou výhodou oproti benzínové verzi tak definitivně zůstává jen a pouze spotřeba, která je paušálně o nějaké tři litry nižší. Ovšem ruku na srdce, vyplatí se kvůli třem litrům přijít o 37 koní výkonu, výrazně zábavnější charakter a kultivovanější projev?

Celkové hodnocení:	(6,5 / 8)
Motor:	(6,0 / 8)
Převodovka:	(6,5 / 8)
Podvozek:	(6,5 / 8)
Praktičnost:	(7,5 / 8)