Test: Subaru XV 2.0D

Není tomu dlouho, co i japonská značka Subaru, se svojí dlouhosáhlou sportovní tradicí a legendárním odkazem, musela povolit pod rukou trhu a přivést na svět nefalšované městské CUV. Otázkou však zůstává, je i tento kompaktní vůz do města, který se postavil pod model Forester, opravdovým Subaru?

A nebudu vás napínat, ano, XV si svoje souhvězdí s modrým podkladem ve znaku skutečně zaslouží. I přesto, že se v zásadě nepodobá ničemu, na co jsme od Subaru zvyklí a rozhodně se vymyká i použitím plochého dieselového čtyřválce pod kapotou, má tento vůz všechno, co bychom od něj mohli čekat.

Tak v první řadě je to robustní vzhled, který, ani přes primární zaměření vozu do města, nemá na první pohled problém s výlety mimo silnici. Sytě oranžová barva se několikrát stala předmětem sváru, když mi bylo předhozeno, že „vypadám jak vod silnic“. O tom se asi nelze příliš přít, ale zároveň lze s jistotou tvrdit, že vůz na silnici jen tak nezapadne a naopak vzbudí i trochu toho poprasku. Design velmi dobře dokreslují černostříbrná sedmnáctipalcová kola, obutá navíc do relativně vysokých pneumatik o rozměru 225/55. Jediným vysloveně luxusně vyhlížejícím prvkem tak zůstává mříž chladiče s chromovaným okolím a středovou příčkou, dodávající punc nasupeným předním světlometům.

Poměrně jednoduchý způsob designování se přenesl i dovnitř vozu, kde bychom honosné detaily hledali jen těžko. Vše je oděno do černé, dvě stříbrné lišty na palubce a středový panel s imitací broušeného hliníku. S tím si budeme muset vystačit. Na druhou stranu je vše zcela přehledné a tlačítek je jen tolik, kolik je potřeba, aby ovládání nepřerůstalo řidiči přes hlavu. Ač se může na první pohled zdát, že zpracování pokulhává, zdaleka tomu tak není. Plasty jsou z podstatné části měkčené a dobře poskládané tak, aby nikde nic nevrzalo či nedrnčelo. Obzvláště vyzvednout musím trojici otočných ovladačů, ovládajících klimatizaci. Ty dobře vypadají, mají jistý krok a působí solidním dojmem.

Interiér je slušně prostorný a na své si přijdou obyvatelé jak předních, tak i zadních míst. Vzadu je místa pro kolena dostatek, svažující se střecha však může omezit vyšší pasažéry v místě pro hlavu. Kufr má základní objem 380 litrů, a ač ho rozhodně nelze označit za malý, potěšil by větší vstupní otvor, který je částečně omezený hlavně hranou zadního nárazníku.

Poprvé usedám za volant do nezvykle měkké sedačky a dám se do hledání řidičské pozice. To jde bez větších problémů, i když ocenil bych, kdyby šlo opěradlo nastavovat po menších krocích. Stejně jako u mnohých dalších vozů, i zde jsem dospěl do situace, kdyby mi vyhovovala pozice přesně mezi dvěma polohami. Bavíme-li se o manuálním nastavení sedadel, tady zůstalo klasické otočné kolečko dodnes nepřekonáno. Naopak velmi potěší nastavitelná opěrka hlavy, kterou si lze naklonit jak je potřeba.

Přes kožený volant nahlížím na holou dvojici budíků, doplněnou jen malým monochromatickým displejem, zobrazujícím ujeté kilometry a segmentový palivoměr. Vše ostatní lze dohledat v kapličce na vrcholu palubní desky, kde je palubní počítač a základní nastavení. Ovládání jednoduchého a přehledného systému je realizování přímo z volantu a kromě základních hodnot si lze zobrazit i trakci na jednotlivých kolech.

Konečně otáčím klíčkem a probouzím k životu dvoulitrový, naftou živený plochý čtyřválec před sebou. Motor se do interiéru příliš neprojevuje, ovšem ty řidiče, kteří rádi vyhodí loket z otevřeného okna, nepotěší, že ven je slyšet poměrně dost. Uvnitř si jej „užijete“ pouze mezi dvěma a třemi tisíci otáček pod zátěží, kdy o sobě bude dávat najevo cvrlikáním, typickým pro některé japonské diesely. Agregát má slušný výkon 108 kW a točivý moment 350 Nm, dosahovaný navíc již od 1600 otáček. Zde se také za pomoci turbodmychadla výrazně probírá k životu a propůjčuje XV schopnost vypálit vpřed s velmi solidním nadšením.

Neopomenutelnou vlastností, která je pro všechny Subaru typická, je samozřejmě stálý pohon všech kol, v tomto případě realizovaný pěkně postaru mezinápravovým diferenciálem s viskózní spojkou. Ztráta adheze tedy v normálních případech skutečně nehrozí a XV si i za mokra či horších podmínek počíná nadmíru jistě jak po městě, tak i mimo něj. Městský provoz může posádce místy znepříjemnit snad je tužší nastavení podvozku, které na rozbitých silnicích dodává vozu trochu hopsavějších charakter. Ve městě navíc tu a tam potrápí manuální převodovka, spojená s motorem. Řazení šestistupňové rychlostní skříně je sice přesné a prováděné pákou v krátkých drahách, bohužel však v některých případech dost tuhé. Při přeřazování směrem nahoru tuto skutečnost postřehnete jen málokdy, ale při podřazování je často potřeba sáhnout po starém dobrém meziplynu.

Vezměte však XV mimo město a na vše je náhle odpuštěno. Tuhý podvozek v kombinaci s příjemně nepřeposilovaným řízením drží poslušně stopu i ve vyšších rychlostech a v zatáčkách je japonský zástupce crossoverů jako doma. Karoserie se ani při ostřejších manévrech nenaklání a XV zůstává vlivem stálého pohonu všech kol naprosto neutrální. Zapomeňte na klasické chování aut s Haldexem a jemu podobnými systémy, kdy se výhody čtyřkolky přihlásí o slovo až při první přetáčivosti. Subaru drží stopu stále stejnou měrou a problémem nejsou ani rychlé výjezdy ze zatáček, kdy se všechna čtyři kola zakousnou do asfaltu a ženou vůz bez ztráty adheze. Motor se i v tuto chvíli projeví jako adekvátní společník a výkon 108 kW lze využít ke svižnému svezení. Jeho dobrou vlastností je i široké spektrum použitelných otáček, kdy až do čtyř tisíc jeho nadšení nepolevuje a problém tedy nečiní ani rychlejší předjíždění.

To vše navíc nevyvolává nijak přehnaný vír v nádrži a naopak lze XV provozovat docela ekonomicky. Takřka všude se lze vejít do sedmi litrů, přičemž klasicky největší odběr lze zaznamenat v městském provozu. Při velmi šetrném zacházení a s výlety po okreskách, se však lze často dostávat i pod šest litrů, což je vzhledem ke stálému pohonu všech kol více než dobrá hodnota.

Subaru XV je navzdory svému zaměření až překvapivě řidičským vozem, který se cítí jako doma především mimo městskou zástavbu. Zde umí díky sehranému motoru a podvozku poskytnout až neočekávanou úroveň řidičských zážitků, vše navíc s rozumnou spotřebou a příjemným vnitřním prostorem, dostačujícím i pro pětici pasažérů. Malinko na škodu může být tužší řazení převodovky a na rozbitých silnicích i tvrdší naladění podvozku. To ne že by se z posádky vysloveně pokoušelo vytřást duši, ale vzhledem k zaměření by mohl leckdo čekat měkčí charakter. Alespoň že se do interiéru přenáší jen minimum akustických rázů.

Co se cen tohoto šikovného crossoveru s tradicí týče, svoje XV můžete mít už za 589 000 korun. Za tuto částku se však připravte na nejnižší výbavu Active a také na nejslabší benzínový čtyřválec o objemu 1.6 litru s výkonem 84 kW. Testovaná verze se střední výbavou Comfort, která přidá například HID světlomety s ostřikovači, kožený volant, duální klimatizaci nebo lepší verzi multi-informačního displeje, vyjde spolu s dieselem na 829 000 korun.

Celkové hodnocení:	(6,0 / 8)
Motor:	(6,0 / 8)
Převodovka:	(4,0 / 8)
Podvozek:	(6,5 / 8)
Praktičnost:	(6,0 / 8)