Právě testujeme: Volkswagen Tiguan

První generace Tiguanu pochází již z roku 2007 a stala se natolik úspěšnou, že byl příchod druhé generace naprostou samozřejmostí. Novinka se oděla do nového a o poznání modernějšího designu, vzala na sebe o něco ostřejší tvary a samozřejmě nové technologie zevnitř i navenek. Mnou testovaný Tiguan má navíc nejsilnější „jednoturbový“ motor.

Právě naftový dvoulitr o výkonu 190 koní, dvouspojková sedmistupňová převodovka a adaptivní podvozek DCC dělají z Tiguana jízdně nadmíru příjemné a dospěle se chovající SUV. Motor má dostatek síly i ke svižné jízdě, převodovka pracuje hladce, většinou logicky a neloudá se.

Zavěšení lze přepnout do jednoho ze tří režimů, přičemž ten komfortní znamená opravdu hodně pohodlnou a měkkou jízdu, sportovní sice přitvrdí, ale stále žehlí nerovnosti bez problémů. Vlastně jsem si skoro říkal, že by sportovní režim mohl být naladěný ještě o kousek ostřeji, ale je docela jasné, že sportovní výkony od rodinného SUV nikdo nechce. O něco horší je to s naladěním řízení, které je v komfortním režimu hrozně přeposilované, v normálním dost přeposilované a ve sportovním pořád přeposilované. Zejména při rychlejší dálniční jízdě bych ocenil, kdyby odpor volantu trochu přituhl a nebyl tak citlivý kolem středové polohy.