Test: BMW 530d xDrive

Mnichovská pětka současné generace je horkou novinkou a má vše, co se od moderního sedanu dané třídy očekává. Přichází lehčí než předchozí model, nabitá technologiemi a asi mohu předbíhat a prozradit, že jízdně se jedná o jedno z nejkomfortnějších a nejlépe doladěných aut současného trhu.

V mnoha ohledech se nová pětka inspirovala u aktuální řady 7. Zevnějšek se vlajkové lodi připodobnil zejména přídí a trochu „sedmičkové“ nátury dodává i paket Luxury Line, přidávající spoustu chromovaných doplňků. V decentní hnědé barvě lemované chromem je pětka vozem, kterým rádi přijedete i do té nejvybranější společnosti.

A potom je tu interiér. Milovníci BMW ze staré školy si ihned povšimnou palubní desky opět orientované na řidiče, vystavující na odiv velký (a nově i dotykový) displej systému iDrive. Většinu méně skalních příznivců ale zaujme interiér samotný, jeho barvy a hlavně zpracování. Kombinace hnědé kůže s černými povrchy je mým osobním favoritem a zpracování samotnému nelze vytknout opravdu zhola nic. Vše je příkladně slícováno a čehokoliv se dotknete, to působí vždy bytelným a kvalitním dojmem.

Mé pozadí, usazené velmi nízko a za blízko přitaženým volantem, svírá jedna z nejlepších sedaček, kterou jsem kdy měl možnost osedlat. Plně elektricky nastavitelné křeslo má dofukovací bočnice, lámací opěrák, bohatě polstrovanou hlavovou opěrku a výsuvnou opěrku stehenní. Navíc, když na to dojde, mohu se nechat namasírovat hned v několika různých programech. To vzadu sice masáže nemám, ale místa je zde i na mou 184 centimetrů vysokou postavu dostatek. Na displeji na opěradle přede mnou mohu navíc sledovat televizi i za jízdy, což vpředu z bezpečnostních důvodů nejde.

Co se týče technologií uvnitř auta, BMW mi zde všemi způsoby připomíná, že žiji v budoucnosti. Již zmiňovaný iDrive se pohybuje s bleskovou rychlostí, má nepřeberné množství funkcí a ovládá se skrze klasický otočný ovladač s dotykovou ploškou. Dotykovost samotného displeje jsem využil jen naprosto minimálně a spíše zajímavostí jsou také ovládací gesta, kterými lze ladit hlasitost nebo přijímat hovory. Třeba někdo přijde točení prstem před displejem na chuť, mě ale tento prvek popravdě příliš nezaujal. Mnohem radši jsem zůstal u klasického ovládání z volantu. Přímo přede mnou se dále nachází digitální přístrojová deska, jejímž ústředním motivem však stále zůstávají klasické budíky, a dále i barevný head-up displej. A když bych měl náhodou dojem, že mám displejů málo, pořád je tu ten na velkém bezkontaktním klíči, skrz který lze pozorovat stav auta nebo naplánovat nezávislou klimatizaci.

Pod kapotou mnou testovaného vozu bije dieselové srdce. Motorizace 30d je v tuto chvíli vrcholem v rámci naftových agregátů, nicméně v brzké době je očekáván příchod ještě výkonnější verze. Pravdou každopádně zůstává, že nikdy nebudete potřebovat nic víc, než vznětový řadový šestiválec o výkonu 265 koní a točivém momentu 620 Nm.

Už na první poslech je agregát mezi naftovými motory etalonem kultivovanosti a tento dojem se ještě umocní, sotva se dá vůz do pohybu a začne úřadovat osmistupňový automat z dílen ZF. Převodovka vždycky volí ten správný kvalt, řadí vždy dokonale hladce, a když je potřeba, tak i velmi rychle podřazuje. Dostatečně velkému motoru nevadí ani jízda okolo tisíce otáček a svou sílu předvede poprvé již v 1500 otáčkách za minutu, kdy začne mohutně táhnout. Ničím nerušený tah mu následně vydrží až do čtyř a půl tisíce za minutu, kde dá motor mírným polevením najevo, že takhle vysoké otáčky nejsou třeba.

Pokud se chci s pětkou pohybovat rychle, jde to jednoduše a nenuceně. Vůz akceleruje prakticky v libovolné rychlosti, v libovolných otáčkách a stačí chvilka nepozornosti, aby mi okolní svět začal připadat zvláštně pomalý. Pětka maskuje rychlost nejen přirozeným chováním motoru a převodovky, ale i úžasným komfortem jízdy. Na adaptivním podvozku vybaveném elektromechanickými stabilizátory se vůz nese silnicí s lehkonohou plavností a jen velmi vzdálené dusání přes perfektní odhlučnění mi dává najevo, že přejíždím nerovnosti.

Jakmile se se začne silnice klikatit, neztrácí BMW jistotu ani náznakem. Sportovní režim podvozek jen lehce přitvrdí a já se mohu stále v plném komfortu řítit zatáčkami přímo ďábelskými rychlostmi. Auto se nikam nenaklání a díky pohonu všech kol a zatáčení zadní nápravy zůstává přísně neutrální. Řidičská nirvána se v tomto případě sice nekoná, ale se strmým řízením, rychlou převodovkou a neutahatelným motorem se stejně nemůžu nudit.

Ani svižnější cestování navíc nevytlačí spotřebu přes osm litrů, a pokud se naopak mírním s pravou nohou, dostanu se v některých případech i pod šest. To znamená k tisíci kilometrům na jedinou nádrž, takže opouštět komfortní interiér s ionizovaným vzduchem musím spíše kvůli občerstvení, než kvůli tankování.

Kloubouk dolů, tohle se BMW opravdu povedlo v prakticky každém myslitelném ohledu. Nová pětka v provedení 530d xDrive má perfektně sladěný, dostatečně výkonný a přesto nadmíru úsporný pohonný řetězec, špičkově odladěný podvozek, krásný interiér s úžasnými sedadly a hromadu technologií na všech frontách. Lze jí vůbec něco vytknout? Snad některé jedince může nepřeberné množství funkcí a technologií trochu zastrašit a z interiéru by mohlo být lépe vidět, jenže to jsou spíše prkotiny, na které si lze zvyknout. Výsledný verdikt? Já přátelé tleskám…

Cena testovaného provedení začíná na částce 1 623 700 korun, ovšem to je ještě před přidáním velké spousty příplatků. Chcete-li totiž svoje BMW alespoň slušně vybavené, počítejte s dalším půlmilionem.