Test: Peugeot 3008 1.6 THP GT Line

Na Peugeot 3008 první generace si asi málokdo vzpomene. Poněkud zvláštního křížence mezi MPV a SUV potkáte na silnici spíše sporadicky, ačkoliv svoje zvláštní kouzlo tento vůz měl. V generaci druhé se však vizáž a pojetí značně proměnily. Ruka trhu jasně velí příklon k čistokrevným SUV a Peugeot se samozřejmě činí.

Zapomeňte tedy na nudná rodinná MPV. 3008 je od letošního roku již čistě SUV záležitostí a nutno říci, že na první pohled velmi zajímavou. Po boji s designem, který francouzský Peugeot sváděl ještě relativně nedávno, přichází 3008 s pěkným vzezřením. Příď s negativně skloněnou maskou, z jejíchž útrob vystupují malé lesklé plošky, vypadá k světu, stejně jako světlomety s LED denním svícením, do kterých jako by se zasekl lev svým drápem. Motiv drápů pokračuje i při pohledu zezadu. Rozložité zadní stěně totiž dominují velmi pěkné světlomety s třemi rudými „drápy“ vystupujícími s temného pozadí.

Když už si říkáte, že se Peugeot exteriérem skutečně blýsknul, to nejlepší vás teprve čeká. Interiér 3008 je totiž oázou neotřelosti a pro většinu nezúčastněných pozorovatelů bude připomínat cosi, co se mělo objevit nejdříve za pár desetiletí. Z nízké, dvouúrovňové palubní desky vystupuje dvojice displejů. Ten uprostřed – věnovaný infotainmentu s navigací, by nebyl zase tak zvláštní. O dost pozoruhodnější je ovšem displej v kapličce před řidičem, nahrazující v různých vyobrazeních klasické budíky. V rámci uspořádání i-Cockpit se na něj nekouká skrz volant, ale přes něj. Samotný věnec je potom jen velmi malý, jako by náležel spíše k herní konzoli, než k rodinnému SUV. Pozice řidiče je potom pochopitelně dosti vysoká, třeba na můj vkus až příliš, ale na druhou stranu je přesně taková, jakou si jí zákazníci žádají.

V rámci interiéru lze nalézt i vyloženě pěkné detaily, ale zároveň i nedostatky. Velké přepínače, přepínající mezi funkcemi infotainmentu, vypadají sice skvěle, ovšem systém sám o sobě je bohužel značně pomalý a občas se stane, že po stisknutí tlačítka (ať už fyzického, nebo na displeji) musíte i několik sekund počkat.

Co se zpracování jako takového týče, většina interiéru je z kvalitnějších měkčených plastů, ale najdou se i nehezké „momenty“. Velmi dobře nicméně vypadá textilní dekor, lemující části palubní desky a výplně dveří, a líbilo se mi také prošívání bronzovou nití na volantu a sedadlech. Praktické stránce 3008 není příliš co vytknout. V kufru s elektricky ovládaným víkem lze uložit až 520 litrů nákladu a dvojice dospělých se na zadní sedadla posadí bez větších problémů.

Vnitřní prostor bychom tedy měli prolezlý, račme se proto přesunout pod kapotu. Kdo zatouží po čtyřválci a ještě ke všemu benzínovém, nemá v ceníku Peugeotu právě široký výběr. Vlastně je tu pouze jediný možný agregát 1.6 THP o slušném výkonu 165 koní, párovaný se šestistupňovou automatickou převodovkou a pohonem předních kol. Chcete-li manuální převodovku, nezbývá než oželet jeden válec a 35 koní výkonu a sáhnout po přeplňovaném tříválci 1.2 PureTech. A pokud zatoužíte po pohonu všech kol, mám pro vás ještě horší zprávy. Peugeot totiž tento prvek v katalogu 3008 vůbec nezmiňuje.

Agregát 1.6 THP není na trhu žádným nováčkem a v případě 3008 jsem si již poněkolikáté potvrdil, o jak schopný motor se jedná. Čtyřválec je tichý, kultivovaný a sotva dosáhne tří tisíc otáček, zvládá svižné a nenucené zrychlení. Akcelerace z nuly na sto za 8.9 sekundy je koneckonců zdaleka nejrychlejší ze všech nabízených motorizací.

I přes dostatek dynamiky se však o 3008 nelze bavit jako o jakkoliv sportovně-ambiciózním autě. Motor má přece jenom trochu otupělou výkonovou špičku a převodovce zase chybí byť jen náznak svižnosti nebo údernosti. Hladké rozjezdy a logické řazení při klidné jízdě, to vše zvládá šestistupňové ústrojí s grácií. Chcete ovšem rychlé podřazování a „sekání“ rychlostí? Tak takových radovánek se v daném případě nedočkáte. Ústrojí je zkrátka naladěno na vyklidněnou jízdu a na divočinu ho neužije.

Pro mírnější povahy je potom nastaven také podvozek. Po předchozí generaci 3008 se nový model vrací k typicky francouzské rozměklosti, která není na škodu, pokud se ovšem nerozhodnete pouštět do svižnější jízdy. Za normálních okolností žehlí zavěšení nerovnosti vcelku pohodově, jen od těch větších se občas ozve rána, přenášená hlavně zezadu. Jednoduchá zadní náprava s vlečenými rameny má tu a tam tendence trochu se ozvat a neplechu umí způsobit i v zatáčkách. Zde se totiž k náklonům a celkové houpavosti karoserie přidá i občasné odskakování, pokud není povrch perfektně kvalitní.

Co se spotřeby týče, i ta motivuje spíše k volnějšímu tempu. Mimo město lze stlačit spotřebu blízko k sedmilitrové hranici a pouze městská jízda způsobí zhruba devítilitrový průměr. Šlapejte však na plynový pedál jako pominutí a dočkáte se hodnot o něco horších.

3008 je prostě svou náturou naprosto poklidná. Nechce po vás, abyste tlačili na pilu, ale nechá vás v poklidu proplouvat silnicemi, zatímco vás bude hýčkat příjemným a neotřelým interiérem a bohužel občas i trápit pomalým infotainmentem. Za toto zacházení si Peugeot účtuje přinejmenším 510 000 korun při výbavě Acces, doplněné o základní motor 1.2 PureTech. Chcete-li však testované pohonné ústrojí s nejrychlejším agregátem 1.6 THP, musíte sáhnout po střední výbavě Active a z kapsy vytáhnout přinejmenším 645 000 korun.