Právě testujeme: Honda Civic Type R

Vývojová oddělení Hondy si dala docela na čas, než k aktuální deváté generaci Civicu, vyráběné od roku 2012, přibyl i derivát Type R. Sotva se však objevil první koncept, bylo ihned naprosto jasné, že inženýři těch pár let rozhodně nehráli mariáš. Nový Civic Type R je totiž strašlivě rychlý, vzhledově perverzní a celý trochu šílený. Prostě perfektní.

Na tradičně ufonské pětidveřové karoserii, která rozděluje davy na příznivce a odpůrce, přibyla celá řada dramaticky vypadajících prvků, zakončená impozantně obřím křídlem na zádi. Nechybí ani rozměrný difuzor, ze kterého ční čtveřice velkých výfukových koncovek. Skrz ně už neoddychuje točivá atmosféra, jejíž omezovač je nastaven do skandálních otáček, ale zcela nový turbomotor, kombinující to nejlepší ze světa přeplňovaných a atmosférických agregátů. Ve středních otáčkách vám k výkonu dopomáhá turbodmychadlo, v těch vysokých se potom do hry přidá variabilní zdvih a časování ventilů. Chcete to méně technicky? Tak tedy má to 310 koní a jede to, jak kdyby se to celé naprosto zbláznilo.

Jenže jak už asi tušíte, u motoru to celé jen začíná. Skrze šestistupňový manuál, přenáší se jeho výbušná síla na přední kola, která jsou mezi sebou spojená mechanickým samosvorným diferenciálem. O odpružení se potom stará čtveřice adaptivních tlumičů, která zejména v režimu +R nedovolí karoserii takřka žádné náklony v žádném myslitelném směru. Civic se tedy za volantem vrhá s až nevídanou agilností, zatáčky prolétá s hrozivou rychlostí, ocelově drží stopu a popírá nedotáčivost. Přesto však zůstává čitelným a hravým. A taky zběsilým…velmi zběsilým.