Test: BMW X6 xDrive40d

Kategorie aut SUV je s námi již velmi, velmi dlouho, ale teprve relativně nedávno, a sice v roce 2007, napadlo mnichovské BMW rozštěpit větev rodokmenu a přidat nové označení. Pod nově vznikajícím názvem Sports Activity Coupé, ukrývá se základ v dobře známém SUV X5, doplněném o netradiční karoserii se splývající zádí, ne nepodobnou sportovnímu kupé.

Buďme zcela upřímní, X6 vyvolala svým příchodem na trh nemálo emocí. Zatímco si věrní milovníci sportovních BMW ze staré školy rvali vlasy hrůzou, zástupy manažerů z vyšších vrstev si na netradičně pojaté SUV mnuli ruce. Až léta ale ukázala, že se risk ze strany BMW vyplatil a ať už se vám X6 líbí nebo ne, nelze pominout fakt, že na poli prodejních čísel sklízí nemalý úspěch. Úspěch dokonce takový, že předminulý rok vyústil v novou, druhou generaci, pyšnící se lehce pozměněným vzhledem, ale třeba i rozsáhlejším zavazadelníkem či novými motory.

Neměl bych opomenout ani fakt, že testovaný kus odívá dnes již takřka obligátní a lehce okoukanou bílou barvu. O hodně lepší pohled se tak dle mého naskýtá na interiér, jenž je kompletně obalen v luxusně působící kávově hnědé kůži. Nemohu si pomoci, ale vezmu-li v potaz faktory jako vzhled, udržovatelnost a odolnost proti nečistotám, vychází mi právě tato hnědá jako nejlepší možná varianta.

Záhy již usedám do vynikajícího sedadla s důrazným bočním vedením a ladím řidičskou pozici. V rámci interiéru se mohu za volant posadit příjemně nízko, přičemž mě příkladně podpírá nastavitelná stehenní opěrka v přední části sedáku. Volant s macatým věncem si naladím takříkajíc „na krátkou ruku“, ovšem od pedálů sedím zase o něco dále. Pokud za volantem zavřu oči, mohl bych si klidně myslet, že sedím ve sportovně laděném sedanu, spíš než ve velkém SUV. Přede mnou se rozprostírá přístrojový štít, na kterém jsou pevně dány jen vystouplé, stříbrné obroučky budíků. Vše ostatní je zobrazeno pomocí digitálního displeje a nutno říci, že s perfektně jemným rozlišením. Základní údaje tvoří klasicky otáčkoměr s rychloměrem, vyobrazené v různých variantách podle zvoleného jízdního režimu. V malých obroučkách se potom nachází palivoměr a ukazatel teploty. Ten však nezobrazuje teplotu vody, jak je tomu běžné, ale trochu netradičně teplotu motorového oleje. Tuto volbu nelze než pochválit, neboť teplota oleje vypoví o zahřátí motoru výrazně více.

Po mé pravici se nachází ještě velký širokoúhlý displej, patřící infotainmentu iDrive. Jedná se o rychlý a uživatelsky přívětivý systém, ovládaný pomocí otočného a naklápěcího ovladače vedle voliče převodovky. I přes obrovskou spoustu funkcí a voleb, lze se v něm pohybovat rychle a intuitivně, což nebývá zrovna zvykem. Hezkým detailem je i touchpad na psaní, pomocí kterého lze zadávat například adresy do navigace, či vyhledávat v adresáři kontaktů. Poslední součástí rozhraní s řidičem je head-up displej, na kterém se vedle rychlosti zobrazují i pokyny navigace, volby radiové stanice, rychlostní omezení a další údaje.

Co do praktické stránky věci, místo pro pět se sice najde, je tu však drobné omezení zejména v prostoru nad hlavou zadních pasažérů. Vzrostlejší dospělí možná zažijí drobné potíže, ti menší ale nebudou mít jediný problém. Zavazadelník sice vzhledem k celkové velikosti auta nepůsobí nijak extrémně objemně, ovšem faktem je, že jeho hranatý tvar pojme nákladu hodně a dost se dá naskládat i pod zvedací podlážku. Kdyby ani to nestačilo, stále je tu možnost sklopení zadních sedadel, které umožní stěhování i opravdu velkých břemen.

BMW vám v současné době nabídne pět různých motorů, šest pokud počítáte i vrcholnou verzi X6 M. Já jsem měl možnost vyzkoušet variantu se silnějším naftovým motorem 40d. Ten se sice výkonem 313 koní řadí nad základní diesel 30d, ovšem na druhé straně nedosahuje dravosti a dynamiky sportovně laděné M50d, která poskytne 381 koní výkonu. Všechny motory jsou spárovány výhradně s osmistupňovou automatickou převodovkou s hydrodynamickým měničem.

Hned od prvního nastartování musím ocenit kultivovaný chod třílitrového řadového šestiválce, kterému k 630 Nm točivého momentu dopomáhá dvojité přeplňování. V kabině je jeho projev omezen na tiché předení přenášející se k posádce jen velmi vzdáleně. Voličem automatické převodovky volím režim D a se sametově hladkým rozjezdem se vydávám vpřed. Převodovka je s motorem sehrána k perfektní harmonii, takže se naftový šestiválec vždy nachází ve správných otáčkách pro jakoukoliv jízdu. Řazení probíhá zcela nezištně a je-li třeba výkon, nemusí se pro něj chodit daleko. Už od patnácti set otáček nabízí motor důstojný, přesto však zcela plynulý přísun točivého momentu k pružnému zrychlení.

Ve správnou chvíli a s rychlou reakcí je ale převodovka připravena podřadit, čímž je agregát pobídnut k vyšším otáčkám a tedy i výkonům. Zvukový projev se pod zátěží mění z uklidňujícího šumu na dunivý dusot a X6 ukazuje svých 313 koní v podobě mohutné akcelerace, která neustává ani daleko za hranicí sta kilometrů v hodině. Ani velmi rychlá předjíždění tak nejsou problémem a první náznaky vadnutí se dostaví teprve před hranicí pěti tisíc otáček, kdy dieselu pomalu dochází dech. Kdyby standardní služby automatického režimu převodovky nestačily, lze ji přepnou ještě do sportovního, kdy udržuje vyšší otáčky a více podřazuje, nebo převzít otěže a řadit manuálně.

I přes nezanedbatelnou hmotnost a masu, pohybuje se vůz po silnici s až obdivuhodnou lehkostí a svou korpulenci zdárně maskuje. Adaptivní podvozek v základním komfortním režimu žehlí nerovnosti s přehledem a zpoza volantu je auto pocitově poloviční. Interiér je příkladně odhlučněn a více o sobě dají vědět hlavně výraznější výmoly a nerovnosti, které zavěšení lehce vyvedou z míry. To je holt daň za to, že X6 ani v „měkkém“ režimu neplave a působí jistým a solidním dojmem. Sportovní režim tento pocit dále umocní tím, že podvozek i řízení celkově přitvrdí a výrazně omezí náklony karoserie. V kombinaci se silným motorem se tak velké SUV umí proměnit v úctyhodně rychlé auto, vyžadující za volantem jen minimální úsilí. Systém pohonu všech kol zaručí sebejisté, neutrální vedení stopy a vymaže nedotáčivost ze slovníku. Zavěšení zase takřka eliminuje náklony i při zachování rozumného komfortu na nerovnostech. Sportovní režim se navíc hodí nejen pro svižnou jízdu v zatáčkách, ale i při rychlých dálničních přeletech, při kterých působí vůz skálopevným a stabilním dojmem i v rychlostech okolo dvou set za hodinu.

Kdo to s rychlým ježděním myslí opravdu vážně, sáhne pravděpodobně po silných variantách M50d či rovnou po X6 M. Oproti nim má ovšem střední diesel z nabídky obrovskou výhodu v podobě přívětivé spotřeby. Během celého testu jsem se byl schopen pohybovat okolo hranice devíti litrů na sto kilometrů, za klidné jízdy i níže okolo osmi. Velká nádrž o objemu 85 litrů vystačí bezpečně na 800 kilometrů, a to i jedincům s nadstandardně těžkou pravou nohou.

Shrnu-li všechna fakta výše popsaná, může v nás BMW X6 svým vzhledem i koncepcí vyvolávat jakési filozofické rozpory. Jeho zaměření zkrátka není úplně pro každého, ale i krátké svezení stačí k tomu, aby všechny ostatní pochyby zmizely jako pára nad hrncem. X6 totiž jezdí jedním slovem výborně, je komfortní, kultivovaná a stačí málo k tomu, aby byla i rychlá. Motor s převodovkou jsou ideálními společníky do prakticky každé situace a potěší i úsporný provoz s rozumnou spotřebou. Vnitřní prostor působí luxusním dojmem a je jen na vás, kolik chcete připlatit za výbavu. Tu svou můžete najít třeba právě zde v nabídce společnosti Renocar.

A právě firmě Renocar bych chtěl i poděkovat za zapůjčení vozu do redakčního testu.

Celkové hodnocení:	(7,0 / 8)
Motor:	(6,5 / 8)
Převodovka:	(7,5 / 8)
Podvozek:	(7,0 / 8)
Praktičnost:	(5,0 / 8)