Test: Hyundai Genesis

Zeptáte-li se náhodně vybraných lidí, co pro ně znamená značka Hyundai, odpovědi se budou lišit. Zatímco zarytí Škodovkáři mávnou rukou, většina si vzpomene na slušná levnější auta a ti, co podlehli agresivní reklamní kampani, řeknou, že se jedná o tradiční českou značku, od které vlastně opisovali i pánové Laurin s Klementem.

Horko těžko však budete hledat někoho, kdo vám Hyundai předloží jako výrobce špičkově vybavené limuzíny, jejíž jízdní projev lze bez pardonu poměřovat s německou prémiovou třídou. Abych zase neblahořečil, Hyundai na své konkurenty z nejvyšších sfér ještě tu a tam ztrácí, nicméně svoje deficity briskně dožene cenou. Jediná položka v ceníku modelu Genesis činí 1 629 990 korun a za tuto cenu, která odpovídá spíše méně vybavenému BMW řady 5, dostanete opravdu obrovský kus auta.

Ten kus auta má bez jediného centimetru rovných 5 metrů délky a je to limuzína již na první pohled. Dlouhá příď napovídá podélně uložený motor a zakončena je agresivně vyhlížejícími světlomety, které doplňuje rozměrná tlama chladiče. Stylizované „háčko“ bychom hledali marně, místo něj nalézáme jen stříbrná křídla a nápis Genesis. Klasický znak Hyundaie se nachází pouze v zadní části vozu a osobně se domnívám, že většina novopečených majitelů jej pro inkognito mód nechá odstranit i odsud. Ať již s čím či bez něj, pozornost okolí je zaručena v každém případě. Za Genesisem se otočí velká spousta hlav a několikrát jsem zažil i zvědavce, kteří se při cestě za identifikací auta dostali k zadní části, aby zde k velkému překvapení zjistili, že se jedná o Hyundai. Se zbytkem modelové řady nemá Genesis společného zkrátka vůbec nic.

Dokončuji exkurzi exteriéru a za chvilku se již za mnou automaticky dovírají dveře u řidiče. Ocitám se na pohodlném, koženém sedadle s vyhříváním i odvětráváním, které je od toho spolujezdcova odděleno výrazným středovým tunelem. Elegantnímu interiéru dominují dřevěné dekory, které jsou v tomto případě skutečně a nefalšovaně dřevěné. Lesklý lak se nekoná a na odiv je tak vystavena obnažená textura dřeva. Přehlídku materiálů završuje luxusní semišová stropnice. Pokud bych měl mermomocí hledat něco, co není zpracováno úplně podle mých představ, byla by to dvojice detailů v podobě plastových pádel řazení pod volantem a také klik dveří ze stejného materiálu.

Prostor okolo mě je sice poněkud obsypán tlačítky, ale vše je uspořádáno nadmíru logicky a nikde jsem nic nehledal. Slušně je zpracováno i rozhraní zcela nového infotainment systému, který disponuje navigací a má solidně rychlou odezvu. Displej o úhlopříčce 9.2 palce je dotykový, ale tuto jeho vlastnost netřeba vůbec využívat. Veškeré ovládání je možné realizovat výhradně skrze panel, umístěný za voličem převodovky. Přímo před řidičem se potom nachází designově čisté, jednoduché a přehledné budíky, doplněné head-up displejem, promítaným na čelní sklo. Čtveřice kamer umožnuje zobrazit v zásadě kteroukoliv část vozu, a třeba takovou možnost, vidět si na zadní kolo při couvání k obrubníku, jsem zažil docela určitě poprvé. Odřít při parkování ráfek vyžaduje opravdu hodně velké neumění, nicméně pokud se na to někdo ani přesto necítí, může parkování nechat na voze samotném. Po úspěšném zaparkování a vypnutí zapalování se sloupek řízení a sedadlo řidiče rozjedou od sebe pro snadnější vystupování, a aby nedošlo k našlápnutí psího exkrementu, nastraženého přede dveřmi, svítí na něj loga vozu skrze projektory v zrcátkách.

Pokud si už teď myslíte, že se řidič se spolujezdcem na předních sedadlech mají dobře, nezapomínejte na to, že Genesis je limuzína a důležitá jsou tedy zejména sedadla zadní. Na těch je nejen dostatek místa, ale opět i vyhřívání/odvětrávání, možnost nastavení polohy sedáku, roletky v oknech a další prvky. Hodně luxusní záležitostí je výklopná loketní opěrka, která rozděluje lavici na dvě plnohodnotná místa. Na ní je ovládání médií, ale třeba i možnost odsunout sedadlo spolujezdce. Zatímco se tedy vepředu budou pasažéři cítit dobře, ti vzadu si budou připadat jako páni. Kufr má objem 493 litrů, tedy spíše než o místo je nouze hlavně o přístupnost zavazadelníku, která je lehce omezená.

Jistě se mnou budete souhlasit, že ke všemu tomu vnitřnímu luxusu by byl dvoulitrový turbodiesel pod kapotou, řekněme…neadekvátní. Naštěstí na to inženýři z Hyundaie mysleli a pod rozměrným kusem plechu tam vepředu, nalezneme poctivý benzínový šestiválec o objemu 3.8 litru s atmosférickým plněním, vybavený přímým vstřikem. Skrze osmistupňovou automatickou převodovku motor přenáší svých solidních 232 kW na všechna kola.

Už první rozjezd s Genesisem je jako plout na obláčku klidu. Motor pracuje zcela nezištně a na volnoběh by se jeden i pohádal, jestli vůbec běží. Jeho spolupráce s převodovkou je harmonická a při jízdě se díky kvalitnímu interiéru a dvouvrstvým oknům přenáší dovnitř jen minimum ruchu. Teprve když motor pobídnete, roztočíte a šlápnete mu na krk, ozve se příjemným, dunivým zvukem, který se však po interiéru nese nenuceně a neagresivně. Dokonce ani přejezd větších nerovností není dovnitř vozu slyšet a vlastně ani moc cítit. Podvozek, ač rozhodně nepůsobí rozměklým dojmem, žehlí nerovnosti se samozřejmostí a utvrzuje pohodlí na palubě.

Konečně se dostávám mimo město a pedál plynu tak může putovat k zemi. Reakce převodovky na náhlé podněty sice není z nejrychlejších, ale po chvilce zaváhání už jsem o tři rychlosti níže a Genesis se za doprovodu silácky hutného zvuku řítí vpřed. Síla neuvadá ani za hranicí pěti tisíc otáček a zrychlení je více než solidní. Že by se jednalo o nějakého trhače asfaltu, o tom se sice hovořit úplně nedá, ale vzhledem k provozní rychlosti 1980 kilogramů je projev adekvátní.

Genesis se jako doma cítí hlavně na dálnici. Zde je ještě při 150 km/h dostatečné ticho k tomu, aby mezi sebou mohla posádka polohlasně hovořit a díky tuhému, nepřeposilovanému řízení, drží vůz stopu bez nutnosti neustálých korekcí volantem. Po dálničním přeletu, jal jsem se zkoušet schopnosti vozu i v zatáčkách. Tlumiče jsou sice adaptivní, nicméně jejich ovládání řidičem není možné. Svou charakteristiku si podvozek reguluje sám a nutno uznat, že tento prvek funguje takřka perfektně. Zcela komfortní zavěšení v rychleji projížděných zatáčkách přitvrzuje a karoserie se nikam nenaklání. Jakmile se přibližuji k limitu, ještě dlouho před zásahem stabilizace bere žezlo do ruky systém vektorování točivého momentu, který brzdami doladí stopu. I při takto nemístném používání se vůz chová stále jistě a nezáludně.

Cestování s Genesisem se tedy jeví jako jedna radost, což veskrze i je. Drobná nevýhoda by se však přece jenom našla. U benzínky se budete s vozem vyskytovat častěji, než by bylo zdrávo. 77 litrů v nádrži se sice zdá jako dostačujících, ovšem je zde faktor spotřeby, který nádrž pocitově smrskne na velikost PET lahve. Po městě, ač se motor neustále líně povaluje v otáčkách okolo volnoběhu, vyjde časté rozjíždění na zhruba patnáct litrů na sto. Teprve mimo město se mi spotřebu daří srážet směrem k deseti litrům, ovšem za méně než dvanáct se v průměru příliš jezdit nedá. Dálnice znamená okolí jedenácti litrů a budete-li chtít vidět, jak vypadá na palubním počítači méně než dvouciferná hodnota, budete muset na okresku a hodně krotit apetit. Spotřeba Genesisu je tedy rozhodně vysoká, přesto však zcela odůvodnitelná. Vzpomeňme na velký a výkonný šestiválec, stálý pohon všech kol, dvě tuny hmotnosti…už je vám jasné, odkud vítr vane?

Suma sumárum jsem si Genesis jakožto cestovní křižník naprosto zamiloval. Jeho jízdní projev je úžasně klidný, podvozek zvládá každou výzvu a vnitřní výbava je nadmíru bohatá. Zmíněná cena 1 629 990 korun je sice vzhledem k tomu všemu nadmíru příjemná, přesto si však nejeden majitel posteskne po možnosti konfigurace. Na vás nechává Hyundai jen výběr exteriérových a interiérových barev. Že byste se však obešli třeba bez panoramatické střechy nebo jízdních asistentů? Smůla, buď všechno, nebo nic.

Celkové hodnocení:	(7,5 / 8)
Motor:	(7,0 / 8)
Převodovka:	(5,5 / 8)
Podvozek:	(7,5 / 8)
Praktičnost:	(7,0 / 8)