Test: Land Rover Discovery Sport

Nová éra automobilky Jaguar Land Rover se postupně dotkla všech modelů a nejnovějším přírůstkem do rodiny je i Discovery Sport. Zbrusu nový vůz, který nahrazuje starší Freelander, bere mnohé ze stylovky Range Rover Evoque. Oproti ní však nabízí výrazně větší praktičnost, možnost sedmi míst a další změny, které přibližují Discovery Sport blíže rodinám.

Začněme však pohledem zvenku, při kterém by si mnoho problematiky neznalých pozorovatelů mohlo snadno myslet, že kouká na Range Rover Evoque, zmíněný v úvodu. Světla nového vozu sice nejsou tak tenká a tolik protažená do blatníků, a ani střecha se nesvažuje tak rázně, jako u Evoque, i tak však mají oba vozy navenek leccos společného. Výrazněji se dle mého soudu liší až zadní partie, kde Discovery nabízí jiná koncová světla s nově tvarovanými a vskutku povedenými vnitřními částmi. Testovaný vůz halí šedá, poměrně neutrální metalická barva, které přidávají na dramatičnosti a off-road looku jednak černě zbarvená kola, jednak i stříbrné ochranné pláty pod předním a zadním nárazníkem.

Po otevření předních, řádně rozměrných dveří, odhaluji interiér nesoucí prvky, které jsou typické hlavně pro dražší modely Range Rover. Palubní deska, zahalená do kombinace tmavě šedé a krémové barvy, tvoří spolu se středovým panelem výrazné „T“ a dominantou prostoru řidiče je rozměrný volant s tlustým věncem. Provedení interiéru, jakož i použité materiály, jsou povětšinou bez výhrad. Přesto se ovšem tu a tam naskytne moment, kdy se projeví cenový odskok mezi Discovery Sport a dražšími Range Rovery. Více prvků je zde plastových, budíky nejsou kompletně digitální, ale klasické s mechanickými ručičkami. Ani přesto se však v žádném případě nedá říci, že by bylo něco vysloveně špatně, nebo že by interiér jako celek nepůsobil honosným dojmem.

Vedle zmíněných budíků, jejichž středu vévodí velký displej s informacemi palubního počítače, nachází se v prostřední části palubní desky i nový infotainment s navigací. Jeho rozhraní je sympaticky intuitivní a systém funguje i příjemně rychle, citelně však přibrzdí ve chvíli, kdy se přepne do navigace. Ta nejen, že má na dnešní dobu poněkud zastaralou grafiku, ale reakce na jednotlivé podněty trvají déle, než bych u prémiové třídy očekával.

Řidič se spolujezdcem se v přední řadě usazují do tuhých kožených sedadel, kterým snad kromě kratšího sedáku není příliš co vytknout. Řidičskou pozici lze díky široce nastavitelnému volantu přizpůsobit na míru každého. Navíc nezávisle na tom, jaký dlouhán dělá řidiče, najde se vždy dostatek místa i za ním. Zadní sedadla jsou posuvná, disponují sklopnými opěradly, a necháte-li je úplně vzadu, dalo by se v místě pro nohy tancovat. O nic horší to není ani s místem nad hlavou, či s možností posadit tři dospěláky vedle sebe. Posunu-li se dále dozadu, víko zavazadelníku se pohybuje jak jinak než automaticky a rozměrný kufr je skrze něj dobře přístupný. Nakládání není omezeno v žádném myslitelném směru a potěší i šířka nákladového prostoru, která jako by ani nebyla limitována podběhy kol. Možnost příplatkové třetí řady sedadel, jeví se při pohledu do kufru jako zcela samozřejmá.

Na začátku článku hovořil jsem o novinkách, které Discovery Sport obdrželo společně s dalšími modely. I přesto však existuje jeden zásadní prvek, který byl vozu ještě pro letošní rok odepřen. Řeč je o nové rodině motorů, která se ukrývá pod názvem Ingenium. Svůj testovaný kus proto přebírám vybavený starší naftovou jednotkou o objemu 2.2 litru, která nabízí solidní výkon 140 kW, přenášený na všechna čtyři kola skrze šestirychlostní manuální převodovku. A i když mají nové motory Ingenium, které jako první dostane Jaguar XE, přinést pod kapotu něco navíc, ani se starším motorem toho rozhodně nedostanete málo.

Startování se provádí stiskem tlačítka na palubní desce a od chvíle, kdy se čtyřválec pod kapotou roztočí, je jasné, že si inženýři dali opravdu záležet na jeho odhlučnění. To se také obstojně zadařilo a faktem je, že při volnoběhu chová se motor spořádaně. Teprve po rozjetí a prvním přišlápnutí plynového pedálu, projeví se spolu se značnou prodlevou turba i nějaký ten hluk, pronikající do kabiny. Ani tak se však nejedná o nic hrozného a spíše než rámus, budou vaše smysly vnímat zejména pružné zrychlení a plynulý zátah, který přichází těsně pod dvěma tisíci otáčkami.

Motor navíc pro svůj objem, který je na dnešní dobu relativně vysoký, snáší chlapácky i podtáčení. Pokud tedy někde „upustíte“ otáčky pod 1500 za minutu, agregát se nezačne pod plynem projevovat nepříjemným duněním, ale kultivovaně se opět vrátí do svého pracovního tempa. Paradoxně horší to je s vytáčením do vyšších otáček. Ne snad, že by to motoru nějak vadilo, ale od dvou tisíc až do čtyř, kde zátah motoru končí, je jednotka citelně plochá. A i když má motor výkonu dostatek, a například předjíždění ve vyšších rychlostech probíhá skutečně velmi rychle, svých 420 Nm točivého momentu nedává pocítit tak, jak by se slušelo a patřilo.

Jak již bylo řečeno, na všechna čtyři kola, přenáší se výkon skrze šestistupňový manuál. A i když věřím, že většina zákazníků Land Roveru zvolí spíše osmistupňovou automatickou převodovku, ani s klasickou šaltrpákou nešlápnete vedle. Rychlosti zapadají přesně a řazení klade jen minimální odpor. Jediné co bych mu vytknul, je drobně gumové zapadání jednotlivých rychlostí, kdy bych osobně preferoval raději výraznější „zaklapnutí“. Ještě jeden, tentokrát již čistě ergonomický nedostatek pramení z toho, že se při zařazení jedničky, trojky nebo pětky, páka až nepříjemně blíží panelu s tlačítky před ní. Že byste si otloukli klouby na ruce, to sice nehrozí, ale teoreticky se může stát, že si při opětovném úchopu omylem pomačkáte pár tlačítek.

I navzdory solidnímu výkonu, nabízí Discovery Sport slušnou spotřebu. Po městě se budete pohybovat do devíti litrů, mimo město je to potom zpravidla něco pod osm. Vzhledem k velikosti auta a k pohonu všech čtyř kol si troufnu říci, že se jedná o hodnoty více než sympatické.

K solidnímu pohonnému ústrojí, hodí se bezpochyby dobře nastavený podvozek. Ovšem tady byl Land Rover při vývoji vozu postaven před těžkou výzvu. Kterak zaručit maximální univerzálnost auta, když si oproti dražším modelům musí Discovery vystačit jen s klasickými, neaktivními tlumiči? V Británii se však výzev evidentně nebojí a výsledkem je vskutku delikátně vyvážený poměr mezi jízdními vlastnostmi a pohodlím. Zavěšení umí bez problému vyžehlit rozbitý městský povrch, navíc při zachování ticha na palubě, a vysloveně se nezalekne ani ostřeji projížděných zatáček. Při rychlejší jízdě se sice budete muset spokojit s poněkud hlubšími náklony karoserie, nicméně adheze je dostatek a přirozená nedotáčivost se dostavuje až v momentě, kam se většina majitelů se svým SUV nikdy nepustí. Při jízdě po silnici potěší i nepřeposilované a vcelku strmé řízení, v terénu naopak využijete možností systému Terrain Response upravujícího trakci, či asistentu sjezdu z kopce.

Nejnovější přírůstek do rodiny britské automobilky se tedy bezesporu povedl, a ač by se na něm pár much našlo, vesměs se jedná o drobnosti. SUV zaujme více než důstojným vnitřním prostorem, velmi citlivě vyladěným podvozkem a pozadu nezůstává ani motor. Ten poskytne solidní dynamiku a je jen trochu škoda, že ji kvůli příliš ploché výkonové křivce nenechá pořádně vyniknout. Za Discovery Sport zaplatíme přinejmenším 907 500 korun, ovšem testovaný model, tedy obdařen silnějším motorem 2.2 SD4 s manuální převodovkou a výbavou HSE, už bez příplatků vychází na 1 355 563 korun. Po připočtení veškeré další výbavy, která čítá například audiosystém Meridian, navigaci nebo nezávislé topení, šplhá se cena na 1 691 006 korun.

Celkové hodnocení:	(6,0 / 8)
Motor:	(6,0 / 8)
Převodovka:	(7,0 / 8)
Podvozek:	(5,0 / 8)
Praktičnost:	(6,5 / 8)