Test: Mazda CX-5 2.2 Skyactiv-D

Mazdu CX-5 jsem zde v testu představil už relativně nedávno, tenkrát ovšem vybavenou na dnešní dobu netradičním benzínovým dvoulitrem s atmosférickým plněním a manuální převodovkou. V dané konfiguraci se jednalo o zajímavé spojení, jenže stále se najde spousta řidičů, požadujících turbodiesel.

Neberte mě nijak zle – benzínový Skyactiv-G byl v útrobách SUV CX-5 vynikajícím motorem. Moc nežral a jel velmi pěkně, bohužel však požadoval trochu jiný přístup. Jeho atmosférická nátura, vydávající ze sebe to nejlepší až ve vyšších otáčkách, vyžadovala po řidiči časté řazení a celkově trochu větší interakci.

Oproti tomu dieselový agregát 2.2 Skyactiv-D o výkonu 150 koní dá svých 380 Nm k dispozici od 1800 otáček za minutu, takže stačí sešlápnout plyn, aby se turbodiesel po krátké prodlevě turbodmychadla sebral a důstojně zabral. Síla v nízkých a středních otáčkách je velmi slušná a dynamika je pocitově a dokonce i na papíře o kousek lepší, než v případě benzínového motoru. S naftovým agregátem se zrychlení z nuly na sto vejde do deseti sekund, konkrétně trvá jen 9.6 sekundy.

I předjíždění na okresce, při kterém není potřeba tolik podřazovat, je tedy s dieselovou CX-5 o něco svižnější, ačkoliv řidiči, které ještě trochu baví řídit, samozřejmě zapláčou nad absencí sebemenší výkonové špičky. Jakmile motor ještě před dvěma tisíci otáčkami zabere, vytáčí se naprosto „ploše“ a bez náznaku gradace za hranici 4 500 otáček, kde začne polevovat a vyšší otáčky již postrádají smysl. Navíc ve vyšších otáčkách začne být hluk dieselu trochu nepříjemný, kdežto v první polovině otáčkoměru se motor projevuje vcelku kultivovaně.

A jak je na tom spotřeba? Po městě se pohybuje CX-5 s dieselem, manuálem a čtyřkolkou pod hranicí osmi litrů na sto, což není o moc méně, než u benzínové motorizace. O něco levnější provoz nabídne teprve mimo město, kde lze při klidné jízdě stlačit spotřebu pod hranici sedmi litrů.

Svým charakterem jsou tedy motory docela významně rozdílné, ovšem co zůstává u obou verzí stejné, to je podvozek, řízení a řazení. CX-5 v tomto ohledu poměrně vyniká, neboť na rozdíl od mnoha a mnoha konkurenčních modelů, není coby SUV odtažitá a otupělá. Naopak je ovládání a naladění vozu až pozoruhodně zaměřené na řidiče. Řízení je správně tuhé, přesné a dokonce nabídne i drobnou dávku odezvy. Řazení šestistupňové převodovky je potom vyloženě radostí, neboť se krátká páka pohybuje ve své kulise s absolutní přesností a přirozeným odporem, kdy jasně cítíte zapadnutí každého kvaltu. Vzhledem k charakteru dieselového motoru bych bral stejně raději automatickou převodovku, ale i manuální řazení poslouží víc než dobře.

Podvozek je potom kapitola sama o sobě. Zavěšení je vycizelované do téměř perfektního poměru tuhosti a pohodlí. Zatímco ve městě se nerovnosti přenesou do interiéru jen minimálně a akusticky se projeví pouze ve formě mírného „dusotu“, mimo město je auto agilní, jisté a dobře ovladatelné. Do zatáček se karoserie nenaklání víc, než je nezbytné a Mazda vcelku hbitě reaguje na povely volantem. Nedotáčivost je navíc významně potlačená, což je dáno jednak vektorováním točivého momentu, kdy si CX-5 v ostřeji projížděné zatáčce přibrzdí vnitřní kola, jednak i pohonem všech čtyř kol.

Dokonce ani naftová CX-5 proto nepostrádá určitý náznak mechaničnosti a řidičského zaměření a stejná zůstává i v dalších myslitelných ohledech. Pořád se samozřejmě jedná o solidně praktické auto. Zavazadelník vystačí na 506 litrů zavazadel, po sklopení zadních sedadel však lze naložit i 1620 litrů. Zadní třímístná lavice pojme dva dospělé naprosto bez problému, tři potom za cenu drobného uskromnění.

Pohodlné sedadlo řidiče je umístěno příjemně nízko, takže se lze za volant posadit do přirozené pozice s volantem blízko a pedály naopak kousek dál od těla. Zpracování samotného interiéru je na velice dobré úrovni, materiály jsou kvalitní a docela potěšující je slušně rychlý systém infotainmentu s navigací, ovládaný skrz otočný ovladač za řadicí pákou. Vedle klasických budíků, doplněných ještě o barevný displej palubního počítače, je k řidiči k dispozici ještě barevný head-up displej, promítaný na průhledový štítek pod čelním oknem.

Řekl jsem to na závěru testu benzínové motorizace a klidně to řeknu ještě jednou. Mazda CX-5 je SUV, jež umí o svých kvalitách přesvědčit i řidiče, kteří dosud vozy se zvýšenou stavbou odsuzovali a nerespektovali. Zejména v sytě rudé barvě vypadá k světu, je praktická a hlavně vyladěná tak, aby se naprosto skvěle ovládala a řídila. Zda zvolit benzínový či naftový motor, to záleží především na preferencích. Rozdíly ve spotřebě i dynamice obout variant nejsou nikterak zásadní. Jde především o to, zda dáte přednost charakternějšímu a točivějšímu benzínu se slabším „spodkem“, nebo naopak přeplňované naftě s okamžitým nástupem točivého momentu, ale bez gradace v otáčkách.

Za naftu si nicméně připlatíte. Budu-li brát v potaz pohon všech kol a manuální převodovky, vychází benzínový 2.0 Skyactiv-G ve výbavě Challenge na 713 900 korun, kdežto naftový 2.2 Skyactiv-D stojí 770 900 korun. Testovaná varianta, tedy v téměř plné výbavě Revolution, vychází potom na 848 900 korun.

Plusy:

• síla motoru v nízkých otáčkách
• nastavení podvozku a řízení
• řazení šestistupňové převodovky
• nižší spotřeba na delších cestách

Mínusy:

• vyšší hluk v otáčkách