Test: Mercedes-Benz GLE 350d

Pokud jste strávili poslední rok v jeskyni, dost možná jste teď vylezli a divíte se, kde se v portfoliu Mercedesu vzal model s názvem GLE. Vysvětlení je jednoduché, dřív se totiž jmenoval ML a na přelomu roku přišla drobná obměna, spojená s novým názvem GLE. Mění to na jeho prestiži něco? Rozhodně ne.

V souvislosti s třídou GLE se poslední dobou hodně mluvilo o ještě jedné, nové variantě, nazvané GLE Coupe. Tato přímá odezva na konkurenci v podobě BMW X6 dělí společnost na příznivce a odpůrce. Kdybyste se zeptali přímo mě, dodám snad jen tolik, že teprve díky vzniku GLE Coupe jsem naplno ocenil, jak moc je původní GLE vlastně hezké auto. Tato původní varianta je nyní v ceníku k nalezení jako „GLE SUV“ a to je označení vskutku příhodné. GLE je prostě SUV ze staré školy. Je to velký mastodont s převážně hranatou karoserií, jehož příď se tváří, že sežere vše, co jí přijde v levém pruhu dálnice do cesty. Velikost auta se nejlépe ilustruje na kolech. Že vám připadají malá a jako by se v podbězích ztrácela? Jedná se prosím pěkně o dvacetipalcové ráfky… GLE je opravdu pořádný kus auta.

Jen co se vyšplhám do sedadla řidiče, zjišťuji, že mi v Mercedesu dali k sezení vcelku pohodlný gauč. Rozměrné kožené sedadlo má měkčí, přesto však na delší cesty pohodlné polstrování. Nechybí vyhřívání a ventilace, přítomna je nastavitelná hlavová opěrka nebo elektricky nastavitelná bederka. Pokud budete pro nastavení šátrat po boku sedadla, prozradíte na sebe, že je vám ovládání Mercedesu cizí. Nastavení sedačky se nachází tradičně na dveřích vedle kliky, což je řešení vpravdě geniální.

Kromě solidních materiálů a lehce nepraktického, lesklého dřevěného dekoru, dělá mi v interiéru klasického střihu společnost i systém Comand Online. K němu náleží displej v prostřední části palubní desky, ale také ovladač na rozměrném středovém panelu. Ten se sestává z klasického otočného kolečka se směrovou funkcí, ale také z touchpadu, který toto kolečko částečně zakrývá. Způsob ovládání, jakož i celý systém, vyžaduje jistý zvyk, který musí přijít postupně, ovšem jen co se ty správné návyky dostaví, zjistíte náhle, že se jedná o chytrý, intuitivní a rychlý systém se spoustou funkcí. Mnoho z nich možná nikdy ani nepoužijete, ale jsou tam, stejně jako hromada způsobů, jak si vše přizpůsobit k obrazu svému. Naopak ihned zmáknuté budete mít přístroje před řidičem. Tradiční dvojice budíků ukrývá otáčkoměr s rychloměrem a nechybí velký barevný palubní počítač, ovládáný zcela jednoduše z volantu.

Za řidičem a spolujezdcem, usadí se vcelku bez problému i tři dospělí pasažéři. Strádat s místem pro nohy či snad pro hlavu rozhodně nebudou, navíc mají výhodu v nastupování skutečně dlouhými zadními dveřmi. Za jejich zády ukrývá se důstojný zavazadelník o objemu 690 litrů. Celkem můžete do GLE se sklopenými sedadly narvat až 2010 litrů zavazadel a dostane-li se vaše potřeba přepravy do průmyslových sfér, užijete i tažné zařízení s elektricky výklopnou koulí, pečlivě ukrytou pod zadním nárazníkem.

Vzhledem k motorizaci 350d, objevili bychom pod obří modrou kapotou vidlicový, naftou živený šestiválec o objemu tří litrů. Agregát je to vskutku mimořádně klidné povahy. I navzdory nízkým volnoběžným otáčkám, které činí i pro víceválcové dieselové motory nezvyklých 700 za minutu, běží motor zcela kultivovaně, bez chvění či zvuků, které by se projevovaly v interiéru.

V podobně klidném duchu se nese i jeho podání výkonu. Po městě se motor plácá v otáčkách do dvou tisíc za minutu a nezřídka se stane, že se devítistupňová automatická převodovka rozhodne pro přeřazení již okolo 1500 otáček. Solidně velkému třílitru je to však srdečně jedno a ani mírné přidání plynu a zrychlování v otáčkách těsně nad volnoběhem neznamená, že se bude podřazovat. Nástup točivého momentu se dostavuje skutečně hodně brzy a maximum v podobě 620 Nm je dosahováno již v 1600 otáčkách za minutu. Po městě si tedy motor s převodovkou lebedí v klidném soužití, přesto se však nemohu ubránit dojmu, že bych řazení čekal v tomto případě snad i o něco hladší. Zejména první dvě změny rychlostí po rozjezdu jsou v autě zbytečně moc cítit a podobná situace nastává při zpomalování, kdy převodovka brzdí motorem do poslední chvíle, což opět vyústí tu a tam v nějaké trhnutí.

Mimo město je spolupráce obou základních členů na lepší úrovni a zde již funguje všechno zcela hladce. Na náhlé sešlápnutí plynu reaguje sice převodovka občas trochu laxněji, ale síla motoru je v nižších a středních otáčkách natolik vysoká, že se požadavek na akceleraci často obejde i bez podřazení. Už v okolí dvou tisíc má pohonná jednotka dostatek páry pro svižné předjetí a i když GLE v dané motorizaci asfalt určitě netrhá, navzdory pohotovostní hmotnosti dost přes 2 tuny nabízí solidní dynamiku. Pro všechny případy jsou zde i pádla pod volantem, ale na ně dojde jen skutečně výjimečně. Jsou zde především z toho důvodu, aby byla alespoň nějaká možnost ručního řazení. Klasický volič převodovky se zde totiž vůbec nenachází a jeho funkce přešla do malé páčky pod volantem, na které se běžně nachází stěrače.

Hned devět převodových stupňů by mělo být zárukou velmi nízké spotřeby. Vždyť na dálnici, i v rychlostech ke 150 km/h, zůstávají otáčky hluboko pod dvěma tisíci za minutu. Jenže pořád je tu zmíněná pohotovostní hmotnost a taky stálý pohon všech kol, takže na palubním počítači uvidíte častěji hodnoty přes deset, než pod deset. Abyste se dostali pod tuto magickou hranici, vyžaduje to trochu snažení na okresních silnicích. Teprve potom padá spotřeba k devíti i níž.

Bylo by možná i drobným překvapením, kdyby se GLE nepohybovalo na silnici podpíráno vzduchovým podvozkem. Zavěšení má dvě úrovně tuhosti, dvě úrovně výšky, výborně doladěné odhlučnění a ve městě je dostatečně komfortní. Z klidu jej ale vyvedou větší příčné nerovnosti a příčné prahy, které jsou tradičními nepřáteli vzduchových podvozků. Rychlejší svezení je možné, ale přepnutí do sportovního režimu je v tomto případě naprostou nutností. V tom standardním je totiž vůz až nepříjemně kolíbavý a má tendence do zatáček zaklekávat. Teprve přitvrzení přinese kýženou stabilitu karoserie, spojenou s méně přeposilovaným řízením. V žádném případě ale nepočítejte s tím, že by se z GLE stal rychlý nebo snad dokonce zábavný hltač okreskových kilometrů. Velké SUV má trochu problém s maskováním svojí nemalé hmotnosti, působí značně neobratně a zatáčky jsou mnohdy doprovázeny lehkou nedotáčivostí. V tomto ohledu je nutno konstatovat, že někteří konkurenti pokročili o kus dále a počínají si v rychleji projížděných zatáčkách o poznání jistěji.

Ve výsledku je tedy GLE zejména prostorným a komfortním SUV, které místy působí jako ze staré školy, což ovšem nemusí být nutně ke škodě. Motor v podobě třílitrového šestiválcového dieselu je do útrob vozu tohoto ražení zcela ideální volbou a společnost mu dělá devítistupňová převodovka s většinou klidným, místy však drobně ucukaným řazením. Pokud je vám tedy třícípá hvězda blízká a hledáte bezpečný vůz důstojného vzezření, který vám bude dělat společnost hlavně na pohodlně zdolaných delších cestách, jedná se rozhodně o dobrou volbu.

Cenově vychází GLE přinejmenším na 1 325 000 korun za vstupní čtyřválcovou variantu 250d. Testovaná 350d a tedy nejsilnější diesel z nabídky, vychází na 1 645 600 korun bez příplatků, které se umí vzhledem k prémiové značce a modelu vyšplhat slušně vysoko. Jen kompletní sada jízdních asistentů vyjde na 71 602 korun, podvozek vychází na 54 417 korun a tak dále. Testovaný vůz tedy ve výsledku přerostl částku 2 300 000 korun.

Celkové hodnocení:	(6,0 / 8)
Motor:	(6,0 / 8)
Převodovka:	(5,5 / 8)
Podvozek:	(6,0 / 8)
Praktičnost:	(7,0 / 8)