Test: Peugeot 308 GTi

Když Peugeot před nějakou dobou ukázal kupé RCZ ve verzi R, vyvolal mezi širokou motoristickou veřejností řádné pozdvižení. Nadmíru elegantní kupé, které se mnozí nezdráhali označit za konkurenci pro Audi TT, bylo zajímavou variantou pro ty, kteří chtějí rychlý hot-hatch, ale nelpí na praktické povaze a každodenní využitelnosti.

Jenže co když chcete rychlého Peugeota, a právě praktičnost a denní ježdění jsou pro vás nezanedbatelnými faktory ve výběru? Až dosud tu žádná patřičná varianta nebyla. Ano, standardní 308 v silnějších motorizacích nebo v přiostřené verzi GT byla zajímavou možností, jenže ten opravdu nekompromisní přístup, který udělá z hatchbacku hot-hatch, tady chyběl. Až nedávno vyjela ze světa Peugeotu horká novinka – nejsilnější 308 GTi.

RCZ R a 308 GTi jsou na první pohled tak moc rozdílná auta, že by mezi nimi nějaké podobnosti hádal jen málokdo, jenže faktem je, že pod různými slupkami ukrývají mnoho stejného. V první řadě je tu zcela stejný motor, jehož poměr výkonu a objemu ohromí kohokoliv, komu tato čísla vyzradíte. Z relativně titěrného objemu 1.6 litru, drtí inženýři divize Peugeot Sport celých 270 koňských sil a 330 Nm točivého momentu.

Ohromná síla motoru se přenáší skrze šestistupňovou manuální převodovku a samosvorný diferenciál Torsen výhradně na přední nápravu, obutou do „dospěláckých“ pneumatik Michelin Pilot Super Sport. Papírové hodnoty dynamiky zní vskutku skvěle. Z nuly na sto si to 308 GTi peláší za rovných šest sekund, kilometr s pevným startem dá za 25.3 sekundy a když jej podržíte pod krkem dostatečně dlouho, vyvine elektronicky omezenou maximální rychlost 250 km/h.

Exteriér 308 GTi je přímo věnován těm jedincům, kteří nestojí o pozornost. Zatímco RCZ R už při prvním zahlédnutí jasně napovídalo, že pojede opravdu hodně rychle, 308 GTi tuto pravdu do světa až tolik nevolá. Mlhovky v předním nárazníku nahradily žábry přístupu vzduchu, objevila se zde rudá linka a z černého difuzoru na zádi vykukuje dvojice výfukových koncovek, ale celkový vzhled zůstal střídmý.

Poněkud jiný pocit vyvolává otevření dveří a nahlédnutí do interiéru. Velká sedadla s velmi výrazným, ale poněkud měkčím bočním vedením, jsou bohatě prošitá rudou nití, tak jako vršek palubní desky, manžeta řadicí páky nebo výplně dveří. Prostoru před řidičem dominuje volant, který je sice srandovně malý, ale o to výrazněji tvarovaný, perforovaný a opatřený rudou páskou na vrchu, označující střed. Velikost kávového podšálku ale nemá volant jen tak pro nic za nic. Peugeot totiž v autě aplikuje rozložení nazvané i-Cockpit, což znamená, že se přístrojová deska nachází až na vršku palubní desky a řidič na ní kouká přes volant, nikoliv skrz něj. Je to sice zajímavé a neotřené řešení, poháněné dobrým úmyslem strčit budíky více do zorného pole, ale nese si svoje nevýhody. Jakmile si chci nastavit volant a sedadlo do opravdu sportovní pozice, zjišťuji, že si věncem překrývám spodní část budíků. Když si volant snížím, okopávám si pro změnu jeho sloupek. Ladění pozice za volantem tak vyžaduje řadu pokusů a omylů, než jsem konečně jakž takž spokojen.

Tlačítkem za řadicí pákou zapínám zapalování a motor, aniž by se jakkoliv výrazněji ozval, naskakuje do tichého volnoběhu. Leckoho v tento moment možná překvapí ručička otáčkoměru, která se zvedla ze zcela opačné strany. Celý otáčkoměr je totiž obrácený, a místo aby se rafička pohybovala zleva doprava, běhá zprava doleva. Do ruky beru masivní hliníkovou hlavici řadicí páky. Ta sice skvěle vypadá a působí nadmíru kvalitním dojmem, ale jsem rád, že můj testovací týden nezahrnuje ani krutá vedra, ani třeskutou zimu. Z vlastní zkušenosti vím, že hliníková hlavice umí tak moc pálit nebo studit, že by člověk nejraději řadil v chňapkách.

První kilometry absolvuji v klidném městském tempu a v tomto režimu se 308 GTi prakticky neliší od jakékoliv slabší varianty. Podvozek je samozřejmě citelně tvrdší a na devatenáctipalcových kolech je cítit každá nerovnost, ale okolní dění je dobře odhlučněno a auto tak působí spořádaným dojmem. Tenhle Peugeot ovšem není o spořádanosti a jen co se přede mnou objevuje kus volné silnice, chci vidět, co mi přeplňovaná šestnáctistovka ukáže. Jen co vysílám pedál k zemi, neděje se zprvu prakticky nic. Auto začne zrychlovat jen docela volným tempem, neboť motor malého objemu toho bez pomoci turba příliš nepředvede. Nic…nic…pořád nic a najednou to přijde. Turbo mohutně zahvízdá a já mám pocit, že jsem byl i s autem vystřelen z děla. Peugeot se s obrovskou vervou vrhá vpřed a okolí, které jsem ještě před chvílí míjel výletním tempem, je najednou pouhou souhrou rozmazaných fleků.

Během chvilky řadím z trojky na čtyřku a dále na pětku, to vše lehce chodícím, přesným, ale trochu delším řazením. Uspořádání převodovky je kratičké, což je vzhledem k charakteru motoru a obrovské prodlevě turba naprosto ideální řešení. Vlastně je převodovka tak krátká, že se dá z jedničky řadit rovnou šestka. Stačí první stupeň protáhnout až do štěkajícího omezovače a potom dát ten šestý, kde má motor 1500 otáček a spokojeně přede.

Ze zvědavosti tisknu tlačítko Sport pod řadicí pákou. Náhle vidím rudě a také slyším zvuky. Ne snad, že by se Peugeot svou zuřivou náturou naboural na můj nervový systém, ale budíky přede mnou náhle zrudly a také se po interiéru začal v otáčkách ozývat jadrný chraptivý zvuk. Ten ale nejde z výfuku či sání, nýbrž z reproduktorů, čemuž také odpovídá jeho značně umělá povaha. Mohutné odfukování blow-off ventilu při otevřeném okně je daleko lepší. Ani ty rudé budíky nejsou žádná výhra, protože otáčkoměr, který měl dosud normálně bílé a červené pole, náhle zčervenal celý. Na druhou stranu ale také přituhlo řízení a zlepšila se odezva na plyn, což lze sportovnímu režimu přičíst k dobru.

Z města se stává okreska a já se vrhám do víru zatáček, abych viděl, co umí rychlý Peugeot tady. Velmi rychle zjišťuji, že stejně jako umí 308 GTi akcelerovat, umí díky vynikajícím brzdám také zpomalovat. Mohutné brzdiče se zakusují do gigantických kotoučů, účinek je dobře dávkovatelný a na normální okresce se mi nepodařilo brzdy utahat. Tuhý podvozek je sice v městském provozu lehce otravný, ale v rychlé sérii zatáček funguje na jedničku. Auto se nenaklání, agilně se vrhá za řízením se strmým převodem a v oblouku citlivě reaguje na povely plynového pedálu a přenosy hmotnosti. Nedotáčivost je potlačena do poslední chvíle a velkou roli samozřejmě hraje samosvorný diferenciál. Ani mohutné nadechnutí turbodmychadla, které doprovází každý výjezd ze zatáčky, neznamená prohrábnutí vnitřního kola. 308 GTi z každého oblouku radostně vystřelí, vstříc tomu dalšímu.

Jak tedy dopadla transformace rodinného hatchbacku na hot-hatch v případě Peugeotu? Pohonné ústrojí ze staršího RCZ R vozu vysloveně sluší. Motor s obrovským výkonem a ještě větší prodlevou turba má svoje zvláštní kouzlo a mocné odfukování jeho blow-off ventilu je zvuk, který vás nepřestane bavit. Rychlému pohonnému ústrojí potom sekundují patřičně dimenzované brzdy s ohromným účinkem a pořádnou výdrží, a samozřejmě i tuhý podvozek, ochotný zdolávat jak okresky, tak okruhy. Přes to všechno se ale jedná o vcelku praktický pětidveřový hatchback, u kterého vás nezaskočí ani spotřeba. Na delších cestách se lze pohybovat klidně za sedm litrů na sto, a i když začnete jaksepatří tahat, neleze přes nějakých patnáct.

Cena za 308 GTi je stanovena na 799 500 korun, které obsahují prakticky veškerou výbavu včetně navigace, sportovních sedadel nebo dvouzónové klimatizace. Příplatky se tak týkají pouze barev, vyhřívaných sedadel, hi-fi systému nebo parkovací kamery.