Test: Range Rover Velar

Modelová řada ikonického Range Roveru se rozšířila o další model, který však svou filozofií docela vystupuje z řady. Je-li vám stylový Evoque příliš malý a Sport zase zbytečně drahý, byla by tu alternativa v podobě nového Velaru. Ten jsem si na týden vyzkoušel a to rovnou s nejvýkonnějším motorem.

Jak už jsem naznačil, Velar vystupuje z řady a to hned na první pohled. Ačkoliv jeho karoserie nepostrádá majestátnost velkého Range Roveru – označovaného bez dalšího přídomku, rozhodně se nejedná o typické SUV. Zejména když Velar stojí zaparkovaný a tedy „kecnutý“ na vzduchovém podvozku do nejnižší přístupové polohy, vypadá vlastně jako velmi mohutné kombi. S mocně vyhlížející přídí, s čistými liniemi a siluetou, kterou bych vůbec poprvé v rámci dané kategorie nazval jako elegantní. Trvalo mi to týden, během kterého jsem se za Velarem otočil po každém zaparkování, abych dospěl k názoru, že se jedná o vůbec nejhezčí SUV na aktuálním trhu.

A příval elegantního majestátu, navíc spojeného s futuristickou modernou, pokračuje i v interiéru. Testovaný vůz se mi dostal do rukou ve specifikaci First Edition, což znamená pouze to nejlepší z nejlepšího. Celý vnitřní prostor je čalouněn do černé a bílé kůže a osazen několika displeji a dotykovými ploškami. Je tu displej před řidičem, nahrazující budíky, displej uprostřed palubní desky, zahrnující funkce navigace a zábavy, a konečně i displej na spodní části středové konzole, přes který se nastavuje klimatizace, funkce sedadel a jízdní režimy. Je toho velká spousta, vypadá to naprosto skvěle, ale vzhledem k tomu, že se hromada funkcí ovládá výhradně doteky, uměl bych si představit i malinko rychlejší odezvu.

Jako řidič sedím v luxusním křesle s vyhříváním, ventilací a masážní funkcí, ale ani pasažéři za mnou nebudou strádat. Zadní lavice má vyhřívaná sedadla a libovolně vysoký dospělák zde najde dostatek místa. Špatně na tom není ani kufr, pod jehož elektricky ovládaným víkem se nachází 673 litrů, případně až 1731 litrů se sklopenými zadními opěráky.

Konečně ovšem k prvku, který je největším lákadlem a zároveň tak trochu prokletím celého auta. Pod rozložitou kapotou se totiž nachází benzínový šestiválec o objemu tří litrů, dopovaný nikoliv turbodmychadlem, jak je běžně zvykem, ale kompresorem. Právě mechanický kompresor dopomáhá motoru k 380 koním výkonu, ale také ke 450 Nm točivého momentu. Ty přichází naprosto okamžitě po sešlápnutí plynového pedálu bez jakékoliv prodlevy.

Vše se přenáší skrze automatickou osmistupňovou převodovku na pohon všech kol, a asi netřeba zdůrazňovat, že Velar umí zdolávat terén stejně dobře, jako všechny další modely Range Roveru. Nechybí mu uzávěrky diferenciálů, vektorování točivého momentu, sonar měřící hloubku vody a samozřejmě ani zmiňovaný podvozek, jenž umí v nejvyšší poloze vykouzlit úctyhodných 251 mm světlé výšky.

Zpět ale k pohonnému řetězci. S kultivovaným a silným šestiválcem je radost jezdit. Motor je při normální jízdě tichý a působí jako beránek, ale jen co se Velaru šlápne na krk, umí jeho 380 koní s bezmála dvoutunovým mastodontem solidně zacvičit. Z nuly na sto upaluje Velar za 5.7 sekundy a není potřeba jej dvakrát pobízet, aby na okresce „předlétl“ auto před sebou na pár metrech. Navíc jakmile se motor pořádně vytočí, umí nádherně zahřmět do interiéru a samozřejmě přidá trochu toho kvílení, charakteristického pro kompresor. Vždy však pouze v rámci decentnosti – koneckonců nebylo by úplně vhodné, kdyby luxusní SUV od Range Roveru řvalo jako na lesy.

Luxus a kultivovanost se koneckonců přenesly i do oblasti podvozku. Nedá se sice říci, že by Velar na vzduchovém odpružení plul jako na obláčku, ale zavěšení výborně filtruje nerovnosti při zachování ticha v kabině a už v  komfortním režimu nabízí solidní dávku jízdní jistoty. Sportovní režim potom znamená důraznější kopírování vozovky, omezení pohybů karoserie a vcelku jisté vedení stopy.

Teď ovšem k tomu zmiňovanému „prokletí“, a sice ke spotřebě. Je sice naprosto jasné, že třílitrový šestiválec s kompresorem, automatem a čtyřkolkou ve dvoutunovém autě nebude právě vzorem úspornosti, ale problém není ani tak ve spotřebě samotné, jako v dojezdu. Při plné nádrži na mě totiž z palubního počítače svítil dojezd 300 kilometrů a vskutku mě jen 250 kilometrů dělilo od rozsvícení žluté kontrolky rezervy. A to jsem nejezdil nijak dramaticky rychle a kombinoval jsem město a mimo město. Samozřejmě, že máte-li na Velara, jsou pro vás peníze za benzín druhotnou položkou. Ale nikdo prostě nechce stát u pumpy každých 250 kilometrů.

Zda si tedy nechat Velara osadit právě srdcařským benzínovým šestiválcem se skvělým výkonem, ale vysokou spotřebou, to je ke zvážení. Jisté však je, že nízký dojezd je jen jednou z mála chyb, které se špatně hledají. Velar neotřele vystupuje ze zaběhnutých konvencí SUV kategorie, je zajímavý navenek i zvenku, pohodlný a v neposlední řadě i prostorný a praktický.

A samozřejmě také patřičně drahý. První cena Velaru je stanovena na 1 559 569 korun, ovšem vrcholná specifikace výbavy a pohonného ústrojí částku takřka zdvojnásobí. Velar First Edition se šestiválcem o výkonu 380 koní vyjde na 3 007 455 korun.

Plusy:

• charakterní a silný motor
• vzduchový podvozek
• vnější vzhled
• prostornost
• terénní schopnosti

Mínusy:

• dojezd
• odezva dotykových displejů