Test: Seat Leon TGI

Ve státě našem a v těch co s námi bezprostředně sousedí, byla za etalon nižší střední třídy vždy považována tuzemská Octavia, za ní Golf a teprve někde hodně v pozadí se ukrývá Seat Leon. Jak si ovšem stojí španělský temperament v porovnání se zmíněnou velkou dvojkou, zejména je-li doplněn netradičním pohonným ústrojím?

Ona netradičnost pod kapotou dlouhého bílého Leonu, kterého jsem dostal na týdenní test, spočívá ve schopnosti spalovat dvě různá paliva. Jestli si ještě doteď myslíte, že zkratka TGI v názvu článku je překlep a správně by se mělo jednat o klasické a dobře známé TSI, není tomu tak. TGI je totiž označení čtyřválcové jednotky 1.4, která ač začala svůj život jako standardní benzínový turbomotor, rozšířila svoje pole působnosti o schopnost spalovat zemní plyn, známý pod zkratkou CNG.

Dobrou zprávou hned na úvod je, že Seat pojal systém pohonu s CNG jinak, než někteří jiní výrobci. Zatímco jinde vozy jezdí primárně na CNG a benzín je jen jako takový nutný doplněk na dojetí, Leon zachovává nádrž na benzín o standardní, padesátilitrové velikosti. Tu pod podlahou kufru potom doplňuje nádrž na alternativní, ekologické a ekonomické palivo, která pojme 15 kilogramů stlačeného plynu. Dohromady tato kombinace znamená, že po usednutí do plně natankovaného vozu, rozsvítí se z displeje palubního počítače hodnota dojezdu, překračující 1000 kilometrů. Vezmeme-li v úvahu, že je toho dosaženo s použitím benzínového motoru, jsme na velmi dobré cestě.

Ještě lepší dojem z celého uspořádání přichází ve chvíli, kdy se čtrnáctistovka o výkonu 110 koní probere k životu. Motor se vyznačuje až nezvyklou kultivovaností a například na volnoběh takřka nedává o svém chodu vědět. Přesné a krátké řazení je kompletně převzato z Golfu od mateřského Volkswagenu a maximum točivého momentu je k dispozici již od 1500 otáček za minutu. Celkově je tedy jízda s Leonem velmi příjemná, motor má široké spektrum použitelných otáček a od zmiňovaných 1500, zabírá pružně až k hranici 5500, kde už jeho snaha začíná uvadat. 110 koní výkonu se sice nezdá jako nijak závratná hodnota, nicméně v kombinaci s pohotovostní hmotností 1395 kilogramů to znamená, že se Leon, zejména je-li obsazen jen jedním nebo dvěma pasažéry, umí pohybovat s hbitostí. Ani předjíždění ve vyšších rychlostech není problém, stačí jen pobídnout motor podřazením o jeden či dva stupně a ten začne pružně zrychlovat.

Prvních zhruba 330 kilometrů, které jsem za volantem absolvoval, bylo doprovázeno svítící zelenou kontrolkou CNG na palubních přístrojích. Palivo nelze přepínat ručně, ovšem vzhledem k tomu, že rozdíl mezi motorem běžícím na CNG a na benzín jsem postřehl jen skutečně minimálně, není to ani potřeba. V běžném provozu spotřebuje Leon do 5 kilogramů CNG na sto kilometrů, při zcela klidné jízdě se lze dostat i pod 4 kilogramy, což je při ceně okolo 26 korun za kilogram hodně levné svezení. Po přepnutí na benzín, začne Leon vysávat ze své padesátilitrové nádrže a zpravidla saje maximálně sedm litrů na každých sto kilometrů.

Hladkou jízdu, kterou nabízí příjemně naladěný motor, podporuje i komfortně a vyváženě nastavený podvozek. Po městě je Leon nadmíru pohodlný, přesto však nepřináší rozměklý dojem. Svůj velký podíl na tom mají i rozumně velká, jen šestnáctipalcová kola s vyšším profilem gum, která pohltí spoustu drobnějších rázů. V zatáčkách se Leon nemá tendence příliš naklánět a obrovským pomocníkem je zde elektronická uzávěrka diferenciálu XDS, která dovolí manévry i za tou hranicí, kde by normálně přicházela nedotáčivost. Při prvním náznaku toho, že by vůz chtěl vyjet ze zatáčky rovně, dostaví se náhle jakási magická síla, která přitáhne předek do oblouku. Řízení, ač nepostrádá klasickou přeposilovanost v nižších rychlostech, je akorát citlivé a díky progresivní charakteristice posilovače nevyvolá ani při rychlých dálničních přeletech pocit nejistoty.

Na velmi solidní úrovni je i odhlučnění, kdy se nějaký ten ráz dostaví jen tu a tam od zadní nápravy. Na tom se přičiňuje i kvalitně zpracovaný interiér, opatřený z větší části měkčenými plasty. Co naopak úplně promyšleně nepůsobí, jsou přední okna, dotažená až do přední části dveří. Když si při nižších rychlostech chce posádka na předních sedadlech pootevřít okno, vytváří se zde proud vzduchu, směřující přímo do obličeje.

Tím však výčet nedodělků týkajících se interiéru končí, neboť už po prvním usednutí na místo řidiče, do tuhého sedadla s výrazným bočním vedením, padne vše do ruky tak nějak automaticky. Pozice za volantem je uvolněná a volant si lze přitáhnout dostatečně blízko k sobě, aby se eliminoval onen „toaletní pocit“ typický pro některé hatchbacky. Palubní deska navíc nabízí prvek, který se v dnešních autech nachází už jen zcela výjimečně. Celý středový panel je totiž mírně natočen k řidiči, čímž jsou ovládací prvky výrazně lépe po ruce. Vrchol tohoto panelu tvoří malý, dotykový displej rádia a telefonu, jehož rozlišení je sice nevalné, ale ovládá se naprosto jednoduše a na podněty reaguje rychle. Přímo před řidičem se nachází volant s tenčím věncem a za ním dvojice budíků, doplněná jednobarevným palubním počítačem a ukazateli stavu obou paliv.

Častým problémem vozů spalujících CNG bývá snížená praktičnost, fungující jako daň za přidanou nádrž. Ta samozřejmě, ač ve voze plná vystačí na nějakých 330 kilometrů, je výrazně objemnější, než klasická benzínová. Ani Leonu se lehký úbytek praktičnosti nevyhnul, nicméně jistě potěší fakt, že se nejedná o nijak velký propad. Kufr dlouhého Leonu má i s CNG nádrží pod podlahou důstojných 482 litrů, což je ale stále poměrně rozdíl oproti 587 litrům, které nabízí benzínová varianta. Zavazadelník je přístupný skrze rozměrné páté dveře a výhodou je podlaha, lícující s hranou zadního nárazníku, která usnadňuje nakládání. V případě, že máte více nákladu než lidí, lze sklopit zadní sedadla a vytvořit si tak místa výrazně více. Pokud se však rozhodnete zadní sedadla využít raději tradičním způsobem, i tehdy poslouží na výbornou. Pasažéři naleznou dostatek místa pro nohy i hlavu a na kratší cesty lze vedle sebe posadit i tři dospěláky.

Ve výsledku je tedy dlouhý Leon praktickým vozem, který se neztratí ani při potřebě přepravit celou rodinu na delší dovolenou. Do toho jistě zaujme i možnost, zvládnout tento přesun, který může klidně měřit celých tisíc kilometrů, na jeden jediný zátah bez čerpání paliva. Benzín s CNG umí společnými silami při úplném natankování zdolat velké vzdálenosti a budete-li pohonu na zemní plyn využívat v co nejširší míře, bude cestování navíc vycházet skutečně výhodně. Ovšem u úspornosti Leon nekončí a mimo ní nabídne i výborné jízdní kvality, dané kultivovaným motorem a vyváženě nastaveným zavěšením, které umí stejně dobře překonávat městské nerovnosti, jako podržet v zatáčkách. No a v neposlední řadě je zde velmi pěkný vzhled. Zatímco k Leonu předchozí generace jsem si po stránce designu cestu nikdy nenašel, generaci třetí považuji za jeden z nejpodařenějších, ne-li vůbec nejhezčích zástupců segmentu C. Pokud navíc zainvestujete do předních plně LED světlometů, dostanete kromě lepší svítivosti opět i nějaký ten plusový bodík za styl.

A jak je na tom španělský zástupce nižší střední třídy po finanční stránce? Opět to vychází velmi dobře. Dlouhého Leona můžete mít v nejlevnější variantě a výbavě za 342 900 korun. Za slušně vybavenou druhou nejvyšší úroveň Style, navíc doplněnou o jediný CNG motor v nabídce, dělá to potom stále rozumných 505 900 korun. K testované specifikaci je nutno připočíst ještě pár příplatků, z nichž nejvyšší (30 800 korun) je za LED světla na obou koncích vozu a celkem se dostáváme na 565 000 korun.

Celkové hodnocení:	(6,5 / 8)
Motor:	(6,5 / 8)
Převodovka:	(6,5 / 8)
Podvozek:	(7,0 / 8)
Praktičnost:	(6,0 / 8)