Test: Subaru Outback 2.0D EyeSight

Možná to málokdo ví, ale byl to právě Outback, který založil kategorii crossoverů. A i když se pod moderně znějícím názvem dnes skrývají zejména nazvedané hatchbacky bez hlubšího smyslu, byl to zejména Outback, který vše držel ve správných kolejích. No a nyní přichází jeho pátá generace. A dopředu podotýkám, že tohle se vážně hodně povedlo.

Outback se posunul vpřed po všech myslitelných stránkách a pod slupkou, kterou tvoří více evropský, více dospělý a nebál bych se říci ani revoluční vzhled, nese si hodně zajímavé novinky. Já jsem ten svůj dostal do rukou ve světlé, trochu stříbrné a trochu pískové barvě. Doplněn velkými koly s lesklými čelními plochami, nezapře nový Outback majestátnost a také prémiovost. Vše působí vskutku výborným dojmem, dotažené do detailu a promyšlené. Vlastně marně pátrám v paměti, kdy se mi nějaký vůz s terénními prvky naposledy takhle líbil.

Spodní část dveří je propůjčena připomínce, hovořící o asistenčním systému EyeSight, o kterém referuje jako o „řidičových druhých očích“. A skutečně se za čelním sklem, vlevo i vpravo od zpětného zrcátka, nachází dvojice stereokamer, sledující provoz před autem. Systém je schopen vytvořit si reálný obraz situace a poskytnout funkce držení v jízdních pruzích, varování před srážkou s funkcí nouzového brždění, umí fungovat jako adaptivní tempomat, nedovolí rozjet se na překážku a dokonce zamyšleného řidiče v koloně upozorní, že se auto před ním dalo do pohybu. V poklidu bdící komplexní systém funguje bez výhrad a i přesto, že se jedná o technologii založenou na optice, nerozhodí jej ani horší viditelnost nebo noční jízda.

Pocit komfortu a bezpečí ovšem nenabídne jen druhý pár očí, umístěný pár decimetrů od toho vašeho. Interiér, stejně jako zevnějšek, působí oním hodnotným dojmem, k čemuž dopomáhá zejména podkreslení elegantní béžovou kůží. I všechny okolní materiály lze ocenit na výbornou, stejně jako zpracování a slícování jednotlivých prvků. Kladným hodnocením budiž i to, že každý z těch pár lidí, co se mnou během testovacího týdne do Outbacku usedli, reagovali na nový interiér zpravidla nadšením.

Po uvelebení se do koženého pohodlného sedadla, které by vylepšil snad jen o kousek delší sedák, otevírá se pohled na modernizované budíky. Pryč je monochromatický displej s digitálními ukazateli z předchozí generace. Ta nová má dvojici klasických tubusů s konvenčními budíky a analogovými ručičkami pro teplotu vody a stav paliva. Příjemnou drobností jsou i svítící lunety obou stupnic, kterým lze vybrat některou z mnoha barev a které reagují na přepnutí převodovky do manuálního režimu. Navíc v případě, že hrozí srážka, rozblikají se červeně. Funkce palubního počítače se přesunuly do barevného displeje mezi budíky a nechybí ani horká novinka v podobě nového, v pěkném černém plastu zaobaleného infotainmentu s navigací. Ten funguje sice na výbornou, ale občas by mohl drobně přidat na rychlosti, neboť na podněty místy reaguje poněkud váhavě.

Po praktické stránce se interiér rozhodně nemá za co stydět. Místa je dostatek pro všechny pasažéry a to i za předpokladu, že jich bude hned plný počet, tedy pět kusů. Ti vzadu usazení nebudou mít problém s místem pro nohy ani nad hlavou, a opět by více ocenili snad jen delší sedák zadní lavice. Kufr o objemu 512 litrů má elektricky ovládané, rozměrné víko a také nízkou nákladovou hranu. Opěradla zadních míst jdou sklápět připravenými páčkami přímo ze zavazadelníku a rozšíří tak jeho možnosti až na 1848 litrů nákladu.

Stejně jako pod kapotou nedávno otestovaného Forestera, nachází se i tady unikátní plochý dvoulitrový boxer. Oproti Foresteru je motor v Outbacku naladěn na vyšší výkon o 2 kW a i když se jedná o rozdíl spíše symbolický, vyhouplo se díky němu výsledné číslo na kulatých 110 kW. Točivý moment 350 Nm zůstal stále stejný a tedy dostatečný i na 1787 kilogramů hmotný automobil. Jelikož se jedná o Subaru, bylo by těžko stravitelné, aby se síla motoru přenášela kamkoliv jinam, než na všechna čtyři kola zároveň. To má na starost vedle systému variabilního rozdělení točivého momentu hlavně bezestupňová převodovka Lineartronic.

A budu se sice po testu Foresteru trochu opakovat, ale i tady musím převodovku pochválit. Městskou jízdu a klidné tempo, zvládá převodovka tím způsobem, že nechává motor jen poklidně převalovat v otáčkách do dvou tisíc. Tyto nastaví a následně se již plynulá změna převodového poměru postará o to, aby vůz v mírném tempu zrychloval. Většinu městských tras lze absolvovat v tomto režimu a ani dieselový agregát, točící konstantní dva tisíce otáček, vás nijak trápit nebude. Ač boxer pod kapotou nespadá mezi mechanicky nejtišší motory, je jeho chod od posádky v interiéru důsledně odhlučněn.

Teprve stisknu-li plyn o něco hlouběji, zanechá převodovka konstantních změn a začne sázet virtuálně nakonfigurované rychlosti. S jejich hladkými změnami se dostavuje výrazně lepší pocit ze zrychlení, než by byl v případě konstantních otáček. Snad jedinou nevýhodu pohonného řetězce lze spatřovat v mírné prodlevě, která přichází při prudším přidání plynu před tím, než dojde k podřazení a vytočení motoru. Tuto drobnost, kterou pocítíte při předjíždění či snad sportovní jízdě, lze ovšem eliminovat pádly pod volantem.

A když už jsme u toho svižnějšího ježdění, možné je a to bez větších omezení. Motor sice nenabídne zběsilou dynamiku předjíždění takříkajíc na fleku, důstojnou dynamiku už ale ano. Outback se umí na rovinkách rozparádit slušně a problém mu nedělá ani libovolná zatáčkovitá trasa, kde se projeví chladná jistota vyplývající z pohonu všech čtyř kol, ale hlavně schopnosti podvozku.

Při mezigenerační obměně se totiž pochopitelně dostalo i na zavěšení a výsledkem je perfektně vyladěná tuhost, kombinovaná s vynikajícími jízdními vlastnostmi. Outback žehlí nerovnosti sebejistě, přesto však stále dává najevo, že je hlavně Subaru. Stejně jako ostatní prvky, i zavěšení si tak zachovává určitou dávku mechanické odezvy a i když by se mohl někdo ozvat, že je snad i trochu tvrdý, já říkám, že to k němu prostě patří. Mimo město totiž prokáže svůj původ výborným vedením ve stopě, na svou výšku a hmotnost jen velmi rozumnými pohyby karoserie a takřka nulovou nedotáčivostí. A i když jsem byl z místa řidiče připraven na to, řídit motorový člun, bylo mi skrz věnec koženého volantu nabídnuto přímé a nepřeposilované řízení, se kterým se i velký a vysoký kombík vodí jedna báseň.

A protože vás určitě zajímají ještě nějaká čísla, tak mohu s potěšením oznámit, že rozhodně nezarmoutí ani spotřeba. Ta se zejména na dálkových a klidně vykonaných trasách, dá bez většího snažení stlačit na hodnoty okolo sedmi litrů. Teprve po městě má spotřeba tendence vylézt k osmi, případně lehce přes. Tak či tak jsou to hodnoty, které velký rodinný vůz s pohonem všech kol a automatickou převodovkou jen tak nenabídne.

Teď běžně přichází ta část, kdy vůz souhrnně zhodnotím a zamyslím se nad tím, pro koho je určen a kdo by na něj při svém bádání po novém autě měl rozhodně narazit. Já bych tady ovšem raději zatleskal, protože to co předvedlo Subaru se svým Outbackem mezigeneračně, to se v běžné produkci zase tak často nevidí. Výčet změn k lepšímu má obrovskou spoustu položek a ve výsledku se jedná o auto, ve kterém si bez nejmenšího problému umím představit i sám sebe. Stejně jako mnohá další novinářská auta, i v tomto případě se jedná o plně vybavený model, který zaujímá až úplně poslední položku v ceníku. Ani za cenu 1 159 000 korun ovšem není o čem, neboť je vám za ní nabízeno výborně jezdící, univerzální a skvěle vybavené auto, které ušlo velký kus cesty.

Celkové hodnocení:	(7,5 / 8)
Motor:	(7,0 / 8)
Převodovka:	(6,5 / 8)
Podvozek:	(7,5 / 8)
Praktičnost:	(7,5 / 8)