Test: Volkswagen Touran 1.4 TSI

Nová generace rodinného MPV od Volkswagenu, sází pochopitelně v první řadě na praktičnost a využití místa uvnitř vozu co nejefektivnějším možným způsobem. Během týdnu s benzínovou čtrnáctistovkou 1.4 TSI jsem ovšem vcelku rychle odhalil, že místo pro rodinu není zdaleka jediným parametrem, který velkoprostorový Touran nabídne.

U karoserie Touranu musím kladně hodnotit zejména fakt, že se nesnaží žádným způsobem „nadzvedávat“ a přibližovat módnímu trendu crossoverů. Mnozí konkurenti to sice zkusili, bohužel pravdou je, že o kousínek vyšší podvozek s obřími koly a plastovými rádoby off-road kryty žádné praktické výhody nepřináší. Touran jde vlastně v tomto směru trochu proti proudu, neboť se mezigeneračně o kousek snížil a stal se také citelně elegantnějším. Samozřejmě, karoserie sama o sobě je stále primárně praktickou záležitostí, ale moderně pojatá přední maska vypadá výborně a opticky dost pomůže i prolis, táhnoucí se od zadních světel až po přední blatníky.

Rozměrné dveře odhalují pěkný a jednoduchý, nikoliv však jakkoliv odbytý interiér. Přední část se středovým panelem natočeným k řidiči nevypadá špatně a potěší i tradičně vycizelované zpracování. Tvrdé plasty v Touranu samozřejmě objevíte, ale vše je slícováno výborně, takže nějakého povrzávání a dalších pazvuků, nebál bych se ani výhledově. Snad jediným drobným mínusem je volba plastových dekorů, zbarvených do černého lesku. Dobře vypadající ozdoba se totiž ráda špiní a vznikají na ní drobné škrábance, což není do auta v pozici rodinného pracanta zrovna ideální volba. Inu, Volkswagen nabídne i mnohé další dekory, čímž je problém prakticky vyřešen.

V přední řadě se nachází příplatková ergonomická sedadla ergoActive, u kterých mě maximálně potěšila nastavitelná délka a sklon sedáku. Bederní opěrka se hýbe elektricky ve čtyřech směrech a nechybí dokonce ani masážní funkce. Přední sedadla jsou tedy tvarově na výbornou, neschází jim adekvátní tuhost výplně, ale ani nastavitelná loketní opěrka. Pro rodinnou dovolenou tedy jako stvořená. Sedadla zadní na tom nejsou o moc hůř. Onoho maximálního komfortu si na třech samostatných místech pochopitelně neužijete, ale šířkou je zde dostatek místa i pro tři útlejší dospěláky a na výšku se vejde snad úplně každý. Z výbavy se zde nabízí třetí zóna klimatizace, sklopné stolečky na zádech předních sedadel a nastavitelný sklon opěráků.

I při plném obsazení pěti lidmi, zůstává v kufru ještě pořád 743 litrů prostoru pro zavazadla. Pokud zadní sedačky jednoduchým krokem složíte k podlaze, nasoukáte do Touranu až 1980 litrů všeho možného, a to skrze rozměrné víko zavazadelníku, které nijak neomezuje průchod. Ani zde ovšem praktická stránka věci zdaleka nekončí. Pro drobné předměty, které mají být vždy po ruce, objevuje se v interiéru celý zástup nejrůznějších přihrádek a odkládacích prostor, umístěných všude možně. Výklopné přihrádky jsou na stropě nebo uprostřed palubní desky, schránka se nachází pod sedadlem spolujezdce a samozřejmě i pod loketní opěrkou.

Z místa řidiče se nabízí pohled na klasickou dvojici budíků, doplněnou ještě barevným displejem palubního počítače. Na středovém panelu se ukrývá ovládání zmiňované třízónové klimatizace a nad ním rychlý a propracovaný infotainment s navigací, zobrazovaný na velkém dotykovém displeji. Příjemně tvarovanému volantu nechybí ani vyhřívání, které se chytře zapíná spolu s vyhříváním samotných sedadel.

Konečně se dostávám pod kapotu a zde je v první řadě na místě ptát se, jestli má Touran vybavený downsizovaným benzínovým motorem vůbec smysl. Historicky, a nejen u Volkswagenu, prodává se drtivá většina vozů daného segmentu vybavená turbodieselovými jednotkami, které jsme si s rodinnými MPV poměrně neodmyslitelně spojili. Já se však chystám zkoušet Tourana docela jiného a místo obligátního dvoulitru TDI, který bych pod modrou kapotou čekal spíš, nachází se zde přeplňovaný benzínový agregát 1.4 TSI o výkonu pěkných 150 koní a točivém momentu 250 Nm. Tyto hodnoty se na přední kola přenáší skrze sedmistupňovou automatickou převodovku s dvojicí suchých spojek.

Hned co nalézám startovací tlačítko, ukryté trochu nezvykle před voličem převodovky, startuji motor a objevuji jednu z nejzásadnějších výhod benzínového motoru oproti dieselovým protějškům. Je jí kultivovanost, kdy motor do interiéru takřka není slyšet a je prost veškerých vibrací. I samotná jízda je nanejvýš příjemná. Jen co motor přejde nízké otáčky, začne od zhruba 1500 za minutu plynule a lineárně zabírat. Prodleva turba je minimální a nárůst točivého momentu tedy není skokový. Převodovka řadí při normální jízdě rychle a zcela logicky. Občas sice pustí motor i do zbytečně nízkých otáček, ale tomu to výrazněji nevadí a navíc při sešlápnutí plynu reaguje převodové ústrojí až neuvěřitelně rychlým podřazením a opětovným zrychlením. Dokonce i na pádla pod volantem reaguje převodovka velmi svižně a s jejich pomocí lze sekat rychlosti jedna báseň. Jediná vada na kráse tak spočívá v pomalém popojíždění, kdy se počítač snaží pouštět spojku rychle a následkem toho motor lehce zacuká v otáčkách pod volnoběhem. To ovšem nastává jen ve specifických situacích, takže se nejedná o nic drastického.

Motor v Touranu je sice menšího zdvihového objemu, rozhodně se však ani v nejmenším nedá říci, že by byl jakkoliv pomalý nebo lenivý. Pohonná jednotka se pochlubí solidní silou ve středních otáčkách a mezi třemi a pěti tisíci se dočkáte více než důstojné akcelerace. Naopak větší výkonová špička se nekoná a průběh zůstává striktně lineární až k hranici pěti a půl tisíce otáček, kde začne pomalu vadnout. Co do spotřeby, pohyboval jsem se docela běžně na hranici sedmi a půl litru na sto. S lehkou nohou a na delších cestách se lze dostat i hluboko pod sedm, naopak hbité ježdění po městě znamená spotřebu kolem osmi litrů.

Ruku v ruce s motorem jde i povedený podvozek. Jeho naladění se sice může některým přecitlivělým pasažérům zdát jako zbytečně tuhé, nicméně faktem je, že si rodinný Touran jízdním projevem nezadá s dobře naladěnými hatchbacky. Po městě jsou sice větší nerovnosti cítit, nic dramatického se ale nekoná a navíc musím vyzdvihnout odhlučnění, které dovnitř nepropustí příliš akustických rázů. Na otevřené silnici si potom Touran počíná s obrovskou jistotou a nezalekne se ani rychleji vykroužených oblouků, při kterých karoserie nezaklekává zbytečně hluboko a nehrozí náhlý nával nedotáčivosti. Řízení je ve standardním režimu až příliš přeposilované, ale já ho prakticky nepřepínal ze sportovního módu, kdy přituhne a auto se s ním vede dobře.

Touran nové generace mě tedy v mnoha ohledech hodně zaujal. Oproti očekávání zde malý benzínový motor výborně pasuje k jízdnímu projevu, se kterým se Touran nezalekne jízdy v nejrůznějších režimech od městského posunování, až po rychlé dálniční přejezdy. Převodovka je při běžné jízdě takřka vynikající a drobně proti srsti je jí snad jen pomalé popojíždění, během kterého by bylo na místě delikátnější ovládání spojky. Pro MPV je patřičná pochopitelně i velká dávka vnitřního prostoru, doplněná o nejrůznější schránky v interiéru, vhodné k převozu všeho možného i nemožného. Touran s benzínovým turbomotorem je tedy sice drobně netradiční, ale přesto výbornou volbou pro každodenního rodinného společníka.

Co se cen týče, můžete mít svého Tourana již za 555 900 korun. Za tuto cenu dostanete ale základní benzínový čtyřválec 1.2 TSI o výkonu 110 koní, spojený s manuálem. Testovaná motorizace 1.4 TSI začíná na částce 587 900 korun s manuální převodovkou, a zatoužíte-li po automatu, přihodíte ještě 40 tisíc korun navrch. To je dle mého příplatek, který se za to pohodlí rozhodně vyplatí.

Celkové hodnocení:	(6,5 / 8)
Motor:	(6,5 / 8)
Převodovka:	(6,0 / 8)
Podvozek:	(7,0 / 8)
Praktičnost:	(7,5 / 8)