Právě testujeme: BMW 125d

Ačkoliv v modelové nabídce BMW nastala poslední dobou spousta změn, kvůli kterým si staromilci rvou vlasy hrůzou na hlavě, faktem je, že hlavní modelová řada stále zůstává příjemně sportovně naladěná. Některá auta jsou zábavnější, některá méně. Ale co když vám řeknu, že taková jedničková řada s dieselovým motorem může svého řidiče vysloveně potěšit?

Malý hatchback se vzhledem tenisky je totiž v mém případě vybaven nejsilnějším dieselovým agregátem 25d, posílajícím svých 224 koní na zadní nápravu skrze osmistupňový automat. Leckdo by možná řekl, že dieselový dvoulitr, který mívá zpravidla velmi plochou křivku točivého momentu, prostě nemůže být zábavnou jednotkou. Jenže chyba lávky. Jakmile se motor pobídne za hranici dvou a půl tisíc otáček, začne jeho síla razantně gradovat a nezastaví se až do nějakých čtyř a půl tisíc.

Nejsilnější naftový motor v jedničce prostě má smysl točit a podobně jde řidiči na ruku i adaptivní podvozek. Ve sportovním režimu je auto příjemně tuhé, ale nikoliv drasticky tvrdé. Nedotáčivosti je naprosté minimum, zato mírnou přetáčivost lze v zatáčkách snadno korigovat plynem a ve výsledku se třídveřový hatchback se zadním náhonem řídí naprosto parádně.