Test: BMW 340i

Sportovní sedan. Co si představíte, vysloví-li se tato fráze? Jistě vám na mysl přijde hned několik možných modelů, které jsou více či méně pohodlné, více či méně praktické a více či méně řidičsky zábavné. Otázka ovšem zní, kde je ten dokonalý střed všech zájmů.

Po tom, co jsem před pár dny vrátil šmoulově modré BMW 340i s manuální převodovkou a haldou doplňků z katalogu M Performance, jsem naprosto skálopevně přesvědčen, že jsem ho našel. Jsem přesvědčen, že jsem strávil uplynulý týden za volantem sportovního sedanu, u kterého jsou všechny vlastnosti namíchány do perfektního poměru a vycizelovány k všestranné spokojenosti všech myslitelných uživatelů.

Asi by se slušelo říci, že pořízení bavoráku trojkové řady nutně neznamená vlastnictví auta, nad kterým se tady rozplývám a plánuji tak činit ještě několik dalších odstavců. Ona je totiž trojka a trojka. Na jednu stranu si můžete pořídit komfortní vůz na dlouhé cesty, jež vás bude hýčkat adaptivním podvozkem a koženými sedadly, armáda asistentů za vás dá pozor na cestách a automatická převodovka spojená se silným turbodieselem se postará o to, aby vše probíhalo kultivovaně a nenuceně.

A ať zní taková představa jakkoliv lákavě, k pravověrnému sportovnímu sedanu vede malinko jiná cesta. Tady zapomeňte na nóbl výbavu, na asistenty, ale taky na dieselový motor a automat. Testovaný model je vybaven motorizací 40i, tedy benzínovým řadovým šestiválcem se dvěma turby, dále manuální převodovkou a samozřejmě pohonem jen zadních kol.

Ale pozor, to ještě není všechno! Jak bylo řečeno již výše, do hry se zde zapojují produkty z katalogu M Performance Parts, tedy originální tovární tuning. Power and Sound Kit zvyšuje výkon z původních 326 na výsledných 360 koní a ještě skrz aktivní klapky ve výfuku nádherně zařve a zaprská, kdykoliv zapnete sportovní režim. Motor svou sílu předává zadním kolům skrze pravý a nefalšovaný mechanický samosvor, takže zapomeňte na hrabání jedním kolem a na nečitelné chování zádi při ztrátě adheze.

K nasvalenému motoru a samosvornému diferáku samozřejmě patří i adekvátní podvozek a není velkým překvapením, že také ten pochází z M Performance Parts. Právě zavěšení je do značné míry rozhodujícím faktorem a to ve světle modré trojce funguje jedním slovem geniálně. Vlastně to celé do značné míry funguje až obdivuhodně sladěně.

Mnichovský sedan je totiž na silnici a v zatáčkách naprosto skvěle čitelným, hravě ovladatelným a perfektně vyváženým autem. Karoserie se v obloucích nenaklání, vůz poslušně drží stopu a hbitě reaguje na povely plynového pedálu a přenosy hmotnosti. Přijde-li potřeba brzdit, zakusují se do velkých kotoučů modré brzdiče a auto opakovaně a neúnavně zpomaluje s ohromnou vervou.

Přijde-li však potřeba opětovně zrychlit, tady se hlásí ke slovu řadová šestka s označením B58. Třílitr mohutně táhne už od nízkých otáček, kdy zafouká menší ze dvou dmychadel. Síla razantně graduje a větší dmychadlo je zárukou toho, že se motor nepotýká s plochým průběhem točivého momentu a nevýraznou výkonovou špičkou. Samozřejmě, že kvůli turbům již nelze točivý moment tak delikátně dávkovat, jako u starých atmosfér, ale i tak je s motorem radost jezdit, nemluvě o výkonu, který je vážně ohromný.

Výkon je dokonce tak ohromný, že na každé předjetí stačí i vcelku malá mezera a že na zrychlení z nuly na sto stačí trojce rovných pět sekund. Nešetrná práce s plynovým pedálem a vypnutá stabilizace navíc rychle znamená vlající záď, snažící se předběhnout auto. Takové předbíhání zádi však nepřichází nezváno, a už vůbec ne zákeřně. Mechanický samosvorný diferenciál zaručuje, že nemůže začít hrabat jen jedno zadní kolo, takže výsledkem je čitelné a skvěle řiditelné smýkání, stejně jako briskní akcelerace z jedné zatáčky do druhé.

Jakožto řidič mám každopádně pocit naprosto neprůstřelné kontroly nad autem, které dělá přesně to, co po něm chci. Ten pocit, když se v zatáčce přidá plyn a záď decentně stočí celé auto do oblouku, je zkrátka fascinující. Řízení je tuhé se solidní odezvou do volantu, a mimořádným ovládacím prvkem je i řadicí páka. Šestistupňová manuální převodovka má přesné a krátké dráhy řazení, a kdyby jednotlivé rychlosti zapadaly méně gumově a více mechanicky, bylo by každé přeřazení vyloženě zážitkem. Za zmínku ovšem rozhodně stojí ještě automatické meziplyny při podřazování, eliminující ztrátu stability při ostrém brždění.

Sportovní jízda s perfektně nakonfigurovanou a vybavenou 340i je prostě vynikající zážitek, ale to mi tenhle stroj ještě neodhalil svou druhou tvář. Tak jak je podvozek ostrý a sportovní, je také stále relativně pohodlný, takže ani průjezd městskou divočinou neznamená vytřesené pasažéry a dojem, že auto zoufale trpí. Na zadní sedadla se navíc vejdou i dospělí lidé, do kufru se vejde 480 litrů zavazadel a spotřebu lze držet pod hranicí deseti na sto.

Dál nehledejte, tohle je to auto, se kterým si zajedete jeden týden na rodinnou dovolenou a další týden řádit na Nürburgring. Krom toho je 340i na normální silnici použitelnější než M3, není tak agresivní a rychlá a pochopitelně je výrazně levnější na pořízení i provoz. Prostě a jednoduše slovníková definice toho, co si představujeme pod pojmem „sportovní sedan“.

Cena je pochopitelně zcela odpovídající. Základní částka za 340i s manuální převodovkou je stanovena na 1 288 300 korun. Po přidání výbavy a nezbytných M Performance Parts doplňků, šplhá se cenovka na hranici 1 900 000 korun.

Plusy:

• špičkově naladěný podvozek
• výkonný motor
• zvuk
• manuální převodovka
• samosvorný diferenciál
• všestranná použitelnost

Mínusy:

• nedokonale čitelný nástup točivého momentu