Test: Volkswagen Passat 2.0 TSI

Když se objevila s příchodem Passatu osmé generace zpráva, že pašík definitivně přijde o šestiválce, zamáčkli příznivci rychlých sedanů slzu v oku. Jenže jak se ukazuje, menší dvoulitrový čtyřválec TSI, naladěný na výkon 280 koní, je mohutnému šestiválci 3.6 FSI více než důstojným nástupcem. A nejrychlejší Passat je stále rychlý.

Spolu se „superdieselem“ 2.0 BiTDI, tvoří nejsilnější varianta benzínového 2.0 TSI vrchol nabídky Passatu. Oba motory vám budou dopřány výhradně s dvouspojkovými převodovkami DSG a pohonem všech čtyř kol. Zatímco naftovému motoru o výkonu 240 koní trvá zrychlení z nuly na sto 6.1 sekundy, benzínový motor zvládá totéž jen za 5.5. A to je hodnota, která Passata posouvá mezi opravdu rychlá auta.

Rychlost a celkový projev jsou přesně ty věci, které hrají u nejvýkonnějšího Passatu prim. Zatímco při normální jízdě, kdy jen lechtáte plyn, přede motor kultivovaně a tiše, stačí šlápnout podlahu a promění se v bestii. Hned na první mocný zátah mě nadmíru překvapilo, jak hutný a jadrný zvuk v útrobách velkého sedanu zazní. Passat na rozdíl od Octavie RS nebo Leonu Cupra nemá žádné udělátko, které by falšovalo zvuk motoru a perfektně tak ukazuje, že nic takového nepotřebují ani zmíněné sportovní modely. 2.0 TSI se totiž umí důstojně ozvat i bez elektronické pomoci.

Nejlepší prezentací rychlosti je ale jednoznačně rozjezd s aktivovaným launch controlem, kdy vůz vypálí z místa s maximální možnou vervou. Když se všechna čtyři kola zahryznou do asfaltu a vystřelí Passata kupředu, je to hodně silný zážitek. Motor má díky turbodmychadlu prakticky plochou křivku točivého momentu, takže akcelerace nepovoluje v žádných otáčkách a moc jí nezpomalí ani přeřazení, které u DSG převodovky probíhá tradičně velmi rychle. Neméně bleskové je i předjíždění ve vysokých rychlostech. Jen co motor ve dvou tisících zabere, čeká na řidiče neutuchající zátah, který poprvé povolí kolem šesti tisíc. Ještě do šesti a půl se ovšem motor vytočí s radostí a bez navozování dojmu, že by mu jakkoliv docházel dech.

Jediná malinká výtka patří v této oblasti převodovce, potažmo jejím reakcím. Na rozdíl od dvěma turby přeplňovaného dieselového bráchy, je v benzínovém Passatu přítomna ještě starší, šestistupňová varianta dvouspojkového ústrojí. V BiTDI naleznete už sedmistupňovou verzi, která nejen, že řadí rychleji při extrémní zátěži, typicky pak při ostrém rozjezdu z jedničky na dvojku, ale má i rychlejší reakce. Zatímco vám sedmikvalt čte myšlenky a jen co sešlápnete plyn, máte připravenou správnou rychlost i otáčky, šestistupňové DSG chviličku váhá. Je to sice jen malá chvilka, ale i tak je zde drobná prodleva přítomná. Alespoň, že se zde nachází i malá pádla pod volantem, která umožňují převodovce kecat do řazení a ta na ně reaguje s okamžitou platností.

Špičkový motor s ohromnou silou bychom tedy měli, ovšem víc než kde jinde tady platí tvrzení „Kdo chce opici, musí mít na banány“. V průměru si totiž nejsilnější dvoulitrové TSI řekne o nějakých jedenáct až dvanáct banánů – tedy pardon, litrů naturalu, na sto kilometrů. Pod deset se dá dostat s klidnou nohou mimo město, ve městě se budete vcelku běžně pohybovat okolo třinácti, a jak se kolem vás ucpe doprava, tak i čtrnácti litrů na sto.

Vzhledem k tomu, že se jedná o Passata v nejsilnější, a tedy nejdražší variantě, je naprosto pochopitelné, že se zde nachází značně bohatá výbava. V kombinaci s výkonným 2.0 TSI automaticky dostáváte i adaptivní podvozek DCC s nastavitelnou tuhostí ve třech stupních. Nastavení probíhá nenápadným tlačítkem vedle voliče převodovky, které spustí konfiguraci jízdních režimů přímo na velkém dotykovém displeji infotainmentu. Zatímco v režimu Comfort zvládá Passat městské nerovnosti se stoickým klidem za cenu pohupování ve vyšších rychlostech, režim Sport podvozek značně přitvrdí, ve velké míře eliminuje náklony a zároveň ztěžkne i řízení. Na většinu situací se ale docela dobře hodí režim Normal, který je mezi oběma zmíněnými. Pohodlí je v něm i na kočičích hlavách stále nadstandardní, ale ani rychlé dálniční přelety neznamenají sebemenší nejistotu. Já jsem ve výsledku po celou dobu testu využíval Individuálního jízdního režimu, kdy jsou všechny komponenty nastavitelné zvlášť. Podvozek jsem nechal na Normal, ale řízení nastavil na tuhý sportovní režim, kdy se auto vede nejjistěji.

Co se opravdu svižného svezení týče, tady nechává Passat dveře otevřené. Motor se spolu s převodovkou nebrání absolutně ničemu a tam kde přestává stačit podvozek se sklony k nedotáčivosti, úřaduje systém vektorování točivého momentu XDS v kombinaci s pohonem všech kol. Ačkoliv se tedy nejedná o komunikativní sporťák a zaměření na komfort je znát, limity v zatáčkách jsou posunuté hodně daleko. Chcete-li tedy být rychlí, nebrání vám vůbec nic a je jedno, zda před vámi zrovna stojí klikatá okreska, nebo stovky kilometrů rovné dálnice.

Co by to navíc bylo za rychlou limuzínu, kdyby nekombinovala výborné jízdní vlastnosti se stylem a patřičnou výbavou. Passat zvládá také tuto disciplínu, a i když se nejedná o auto, které by bylo vyslovené líbivé, impozantní vzhled kombinovaný s lehkou sportovností mu zejména v přítomnosti paketu R-line nelze upřít. Ještě lepší situace než zvenku ovšem panuje uvnitř. Zde se nachází ostře řezaná sportovní sedadla s výrazným bočním vedením a tuhým polstrováním. Pochvalu zaslouží nastavitelná stehenní a hlavová opěrka, naopak se mi moc nelíbila karbonová struktura na některých kožených dílech, která vypadá poněkud levně.

Za volant se lze posadit nízko a na dlouhé nohy, je však potřeba citlivě naladit výšku volantu, aby si vyšší řidiči neokopávali kolenem jeho sloupek. Co do multimediálních systémů, jednou zmíněnému dotykovému displeji s navigací sekunduje ještě digitální přístrojová deska, zobrazující na displeji analogové budíky a hromadu dalších informací. Nechybí ani navigace nebo telefon a vše funguje příjemně rychle a s intuitivním ovládáním.

Na zadních sedadlech je dostatek místa i pro tři dospěláky, i když je samozřejmé, že komfortně se zde svezou hlavně dva lidé. Kufr má objem 593 litrů a velikosti mu tedy určitě nechybí, drobný problém může ale nastat se vstupem. Čtyřdveřová karoserie nabízí už z principu jen relativně malé víko, omezené navíc i vyšší hranou nárazníku.

Není to ale prostornost zavazadelníku, která je u Passatu s nejsilnějším turbobenzínem důležitá. Vůz v tomto provedení má totiž zaujmout ty jedince, kteří touží po opravdu rychlém sedanu, jenž je převeze z jednoho konce Evropy na druhý. A navíc při zachová vyšší cestovní rychlost, než jaké osobní auta běžně dosahují. Vypilovaný a překrásně zvučící benzínový dvoulitr je potom alfou i omegou celého vozu. Jezdit s ním je radost, a ačkoliv to mnozí staromilci považují za nepřístojnost, starší atmosférické šestiválce nahrazuje menší čtyřválec při zachování plné důstojnosti. Zároveň ale musíte překonat vyšší spotřebu a pochopitelně i cenu, která je nejvýš ze všech nabízených Passatů ve čtyřdveřové verzi.

Pokud se spokojíte s vozem bez paketu R-line, zaplatíte za nejsilnější verzi benzínového dvoulitru 1 057 900 korun, tedy o symbolických deset tisíc více, než kolik dáte za BiTDI o výkonu 240 koní. Paket R-line stojí 59 tisíc korun navrch a dále může částka růst podle toho, co zvolíte za příplatkovou výbavu. Testovaný model, který disponoval bez pár výjimek téměř veškerými volitelnými prvky, všemi jízdními asistenty a technologickými vychytávkami, vyšel na bezmála 1 400 000 korun.  Jenže i to je cena, kterou se za rychlý a špičkově vybavený sedan vyplatí dát.

Celkové hodnocení:	(7,0 / 8)
Motor:	(7,5 / 8)
Převodovka:	(6,5 / 8)
Podvozek:	(7,5 / 8)
Praktičnost:	(6,5 / 8)